Jidášův příběh nám odhaluje smutný konec života, který mohl být oslavou Boha. Kdyby byl Jidáš zemřel před svou poslední cestou do Jeruzaléma, všichni by si mysleli, že byl hoden svého místa mezi dvanácti vyvolenými, a jeho ztrátu by těžce nesli. Jidáš však v závěru své životní dráhy projevil takové vlastnosti, že jím lidé již po staletí opovrhují. Odhalení jeho povahy však mělo svůj smysl. Je varováním pro všechny, kdo by se zpronevěřili svatému povolání. TV 457.1
Krátce před Velikonocemi se Jidáš znovu dohodl s knězi, že jim Ježíše vydá. Domluvili se, že Spasitele zatknou na jednom z míst, kam se chodil modlit a rozjímat. Po hostině v Šimonově domě měl Jidáš možnost se nad dohodnutým plánem zamyslet. Svůj záměr však nezměnil. Prodal Pána slávy za třicet stříbrných, to byla tehdy cena otroka, a vydal jej potupě a smrti. TV 457.2
Jidáš vždycky miloval peníze, ale nikdy nebyl natolik zkažený, aby se odhodlal k takovému činu. Příliš dlouho se však poddával hrabivosti, až jej nakonec zcela ovládla. Láska k penězům v něm přemohla lásku ke Kristu. Propadl jedné nepravosti, a tím se vydal do rukou satana a hříchu. Potom se už nezastavil před ničím. TV 457.3
Jidáš se připojil k učedníkům v době, kdy za Kristem chodily obrovské zástupy. Spasitel k nim promlouval v synagoze, u jezera i na hoře. Lidé mu s nadšením naslouchali a jeho učení působilo na jejich srdce. Jidáš viděl, jak za Ježíšem z měst i vesnic přicházejí nemocní, chromí a slepí. Viděl u jeho nohou ležet umírající. Byl při tom, když Spasitel zázračně uzdravoval z nemocí, vyháněl démony a křísil mrtvé. Sám na sobě cítil vliv Kristovy moci. Poznal, že Ježíšovo učení překonává vše, co dosud slyšel. Miloval velikého Učitele a chtěl být s ním. Toužil po změně povahy i života a doufal, že ve spojení s Ježíšem ji zakusí. Spasitel Jidáše neodmítl. Zařadil jej mezi dvanáct vyvolených. Svěřil mu poslání evangelisty. Dal mu moc uzdravovat nemocné a vyhánět démony. Jidáš se však Kristu cele nepoddal. Nevzdal se světské ctižádosti a lásky k penězům. Přijal místo Kristova služebníka, ale nepodřídil se božské přetvářející moci. Myslel si, že se může dál držet svých názorů a spoléhat na vlastní úsudek. Podporoval v sobě sklon kritizovat a odsuzovat. TV 457.4