Když Kristus řekl pokušiteli: “Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst,” (Matouš 4,4) zopakoval to, co před více než čtrnácti stoletími řekl Izraeli: “Připomínej si celou tu cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vodil po čtyřicet let na poušti… Pokořoval tě a nechal tě hladovět, potom ti dával jíst manu, kterou jsi neznal a kterou neznali ani tvoji otcové. Tak ti dával poznat, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst.” 5. Mojžíšova 8,2.3. Když Izraelci na poušti vyčerpali všechny zdroje obživy, posílal jim Bůh z nebe manu, a tak jim zajišťoval pravidelnou a dostatečnou výživu. Hospodin chtěl, aby pochopili, že pokud mu budou důvěřovat a žít podle jeho vůle, nikdy je neopustí. Spasitel se nyní ocitl ve stejné situaci jako kdysi Izrael. Stejně jako tehdy Boží slovo zachránilo Hebreje, pomohlo nyní Ježíšovi. Spasitel trpělivě čekal, až přijde čas a Bůh jej osvobodí. Na poušť se dostal z Boží vůle, proto si nebude opatřovat jídlo podle satanových rad. Před celým vesmírem dokázal, že je lepší vytrpět vše, co na člověka přijde, než se jakýmkoli způsobem odchýlit od Boží vůle. TV 73.1
“Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.” Ten, kdo chce následovat Krista, se nezřídka dostává do situace, kdy nemůže sloužit Bohu a zároveň úspěšně pokračovat ve svém světském zaměstnání. Možná se mu bude zdát, že se věrností jednomu Božímu požadavku připraví o zdroj příjmu. Satan se ho bude snažit přesvědčit, že se musí vzdát svých zásad. Ale to jediné, na co se ve světě můžeme spolehnout, je Boží slovo. “Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.” Matouš 6,33. Nejen pro věčnost, ale i pro život v tomto světě je třeba se držet vůle našeho nebeského Otce. Ten, kdo pozná moc Božího slova, nebude jednat podle satanových rad, aby si zajistil obživu či zachránil život. Jediné, na co se máme ptát, je: “Jak zní Boží přikázání a jaké je jeho zaslíbení?” Pokud to víme, budeme se přikázáním řídit a v zaslíbení věřit. TV 73.2
V posledním velkém střetu se satanem bude věrný Boží lid připraven i o základní životní potřeby. Nebude moci kupovat ani prodávat, protože odmítne přestupovat Boží zákon a poslouchat světské mocnosti. Nakonec bude nařízeno, aby byl odsouzen k smrti (Zjevení 13,11-17). Pro poslušné však platí zaslíbení: “Ten bude přebývat na výšinách; nepřístupné vrcholky skal mu budou nedobytným hradem, bude mu dán chléb, vody mu potečou neustále.” Izajáš 33,16. Boží lid bude žít tímto zaslíbením. Až bude zemi sužovat hlad, oni budou nasyceni. “V čase zlém nebudou zahanbeni, najedí se dosyta i za dnů hladu.” Žalm 37,19. Prorok Abakuk předpověděl, že tato zlá doba nastane, a víru církve vyjádřil slovy: “I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása.” Abakuk 3,17.18. TV 73.3