“Avšak dobytka se zeptej, poučí tě, nebeského ptactva, ono ti to poví …, mořské ryby vyprávět ti budou.” Jób 12,7.8. “Jdi k mravenci …, ať zmoudříš.” (Přísloví 6,6) “Pohleďte na nebeské ptactvo.” Matouš 6,26. “Všimněte si havranů.” Lukáš 12,24. O Božích tvorech dětem nemusíme jen vyprávět. Daleko více se mohou naučit z přímého setkání s nimi. Například mravenci jsou pěknou ukázkou trpělivé Vy 70.6
pracovitosti, vytrvalosti při překonávání překážek a prozíravého zajišťování pro budoucnost. Pohled na ptáky nás zase učí důvěře. Náš nebeský Otec se o ně stará, ale shánět si potravu, stavět hnízda a vychovávat mláďata musejí sami. Neustále je ohrožují nepřátelé, kteří se je snaží zničit. A přesto svůj úkol konají s radostným zpěvem. Vy 71.1
Autor žalmů také krásně popisuje Boží péči o divoká zvířata: “Horské štíty patří kozorožcům, skaliska jsou útočištěm pro damany.” Žalm 104,18. Sesílá prameny, aby stékaly z kopců, “při nich přebývá nebeské ptactvo, ozývá se v ratolestech” Žalm 104,12. Všichni tvorové, kteří žijí v lesích i na horách patří do jeho “domácnosti”. On otevírá svou ruku a sytí “všechno, co žije” Žalm 145,16. Vy 71.2
Prudká bouře někdy srazí orla do úzké horské strže. Silného ptáka obklopí bouřkové mraky a oddělí ho od slunných výšin, kde je jeho domov. Zdá se, že jeho snaha o únik je marná. Prudce mává křídly a jeho křik se odráží od skalních stěn. Po dlouhé námaze ale s vítězným výkřikem vyletí vzhůru. Proráží mraky, a zatímco tma a bouře zůstávají hluboko pod ním, on se vrací znovu do sluncem prozářených výšin. I my můžeme být někdy znechuceni, obklopeni těžkostmi, temnotou, falší a nespravedlností. Neumíme tato mračna rozehnat a marně bojujeme s okolnostmi. Existuje pouze jedna úniková cesta. Mlha a mraky se drží při zemi, ale nad nimi září Boží světlo. Do slunečné záře jeho přítomnosti se můžeme dostat jen na křídlech víry. Vy 71.3
Podobných naučení z přírody můžeme vyvodit mnoho. Obrazem zdravé sebedůvěry je strom, který roste osamocen na pláni nebo horském úbočí a zapouští své kořeny hluboko do země, aby mohl odolat bouři. Výsledky vlivu na mladé lidi můžeme zase pozorovat na sukovitém nevzhledném kmeni, který se jako mladý stromek pokřivil a kterému už teď žádná pozemská síla nemůže vrátit ztracenou souměrnost. Tajemství svatého života představuje bílý leknín. Obklopen vodním plevelem a špínou vysílá svůj dutý stonek dolů, hluboko do dna, aby odtud čerpal život. Své křehké květy pak zvedá v neposkvrněné kráse ke světlu. Vy 71.4
Když se děti a mladí lidé seznamují se skutečnostmi z učebnic nebo prostřednictvím učitelů, veďte je k tomu, aby se naučili sami odvodit důležitá naučení a postřehnout pravdu. Když pracují na zahradě, zeptejte se jich, čemu se naučili při péči o rostliny. Když pozorují pěknou krajinu, zeptejte se jich, proč Bůh dal polím a lesům tolik odlišných nádherných odstínů barev. Proč není všechno jen pochmurně hnědé? Když pozorují květiny, veďte je k přemýšlení o tom, proč pro nás Bůh zachoval krásu těchto poutníků z ráje. Učte je, aby si všímali všude v přírodě projevů toho, že Bůh na nás myslí. Pak uvidí, že všechny věci uzpůsobil tak, aby sloužily našim potřebám a našemu štěstí. Jen ten, kdo vnímá bohatství a krásu přírody jako dílo nebeského Otce, může objevit tato moudrá naučení. Pouze takový člověk dokáže plně ocenit krásu hor, údolí, řek a moří, protože v nich vidí projev Božího myšlení a zjevení Stvořitele. Vy 71.5
Bibličtí pisatelé používali často příklady z přírody. Pokud si začneme i my těchto věcí více všímat, budeme schopni pod vedením Ducha svatého plněji chápat to, čemu nás chce Boží slovo naučit. Tak se pro nás příroda stane klíčem k pokladnici Božího slova. Vy 72.1
Povzbuzujme děti, aby v přírodě samy hledaly, co může ilustrovat učení Bible, a v Bibli zase hledaly podobenství převzatá z přírody. Tak se naučí vnímat připomínku Ježíše Krista i při pohledu na strom, vinný kmen, lilii, růži, slunce nebo hvězdy. Mohou se naučit slyšet jeho hlas ve zpěvu ptáků, v šumění stromů, v burácení hromu i v hudbě moře. Celá příroda jim tak bude připomínat jeho vzácná naučení. Vy 72.2
Pro ty, kdo se tímto způsobem seznámí s Ježíšem Kristem, už země nikdy nebude osamělým a pustým místem. Bude pro ně otcovským domem naplněným přítomností toho, který kdysi přebýval mezi lidmi. Vy 72.3