Poučení o druhém Kristově příchodu, které zaslal Pavel Tesalonickým ve svém prvním dopise, bylo v dokonalém souladu s jeho dřívějším učením. Někteří bratři však jeho slova špatně pochopili. Domnívali se, že vyslovil naději, že se sám dožije Spasitelova příchodu. Tento názor ještě vystupňoval jejich nadšení a vzrušení. Ti, kdo již dříve zanedbávali svou odpovědnost a své povinnosti, začali nyní ještě houževnatěji prosazovat své mylné postoje. PNL 152.5
Ve svém druhém dopise se Pavel snažil nesprávné výklady jeho učení opravit a vysvětlil Tesalonickým své skutečné stanovisko. Znovu vyjádřil svou důvěru v jejich bezúhonnost a vděčnost za jejich pevnou víru a velikou lásku k sobě navzájem a k dílu svého Spasitele. Napsal jim, že jejich trpělivou a vytrvalou víru, která statečně odolává pronásledování a protivenství, dává za příklad jiným sborům. Potom však obrátil jejich pozornost k době druhého Kristova příchodu, kdy bude Boží lid zbaven všech starostí a těžkostí. PNL 152.6
V jeho dopise čteme: “Jsme na vás hrdi v církvích Božích, neboť vaše víra je vytrvalá v každém pronásledování a útisku, které snášíte… A vás utiskované spolu s námi vysvobodí, až se zjeví Pán Ježíš z nebe se svými mocnými anděly, aby v plameni ohně vykonal trest na těch, kteří neznají Boha, a na těch, kteří odpírají poslušnost evangeliu našeho Pána Ježíše. Jejich trestem bude věčná záhuba ‘daleko od Pána a slávy jeho moci’… Proto se stále za vás modlíme, aby vás náš Bůh učinil hodnými svého povolání a svou mocí přivedl k naplnění každé vaše dobré rozhodnutí a dílo víry. Tak bude oslaveno jméno našeho Pána Ježíše ve vás a vy v něm podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.” 2. Tesalonickým 1,4.7-9.11.12. PNL 153.1
Před Kristovým příchodem však mělo v náboženském světě dojít k důležitým změnám, které byly předpovězeny v proroctví. Proto apoštol vyzývá věřící, aby “se nedali snadno vyvést z rovnováhy nebo vylekat nějakým projevem ducha nebo řečí či listem, domněle pocházejícím od nás, jako by den Páně měl už nastat. Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a ‘povýší se nade všecko, co má jméno Boží’ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce ‘usedne v chrámu Božím’ a bude se vydávat za Boha.” 2. Tesalonickým 2,2-4. PNL 153.2
Věřící si neměli Pavlova slova vykládat mylně. Neměli učit, že apoštol na základě zvláštního zjevení varoval Tesalonické, že Kristus přijde v nejbližší době. Takový názor by jen zmátl jejich víru, protože zklamání často vede k nevěře. Proto apoštol varoval věřící, aby takové poselství nepřijímali v domnění, že pochází od něj. Dále zdůraznil, že nejdříve povstane papežská moc, kterou zřetelně popisuje prorok Daniel, a povede válku proti Božímu lidu. Dokud tato moc nedovrší své zhoubné a rouhavé dílo, bude církev marně čekat na příchod svého Pána. “Nevzpomínáte si, že jsem vám to říkal, ještě když jsem byl u vás?” ptá se Pavel (2. Tesalonickým 2,5). PNL 153.3
Pravou církev měly potkat hrozné zkoušky. V době, kdy apoštol psal tato slova, již “tajemství nepravosti” začalo působit. Události, k nimž mělo v budoucnosti dojít, měly být konány “v moci satanově” a měly zahrnovat “kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky”. Všemožnou nepravostí měli být sváděni ti, “kdo jdou k záhubě”. 2. Tesalonickým 2,7/BK/.9.10. PNL 153.4
Zvlášť vážně zní apoštolovo varování určené těm, kteří “nepřijali a nemilovali pravdu” 2. Tesalonickým 2,10. O těch, kdo vědomě zavrhují poselství pravdy, Pavel říká: “Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti.” 2. Tesalonickým 2,11.12. Lidé nemohou beztrestně odmítnout výstrahy, které jim Bůh ve své milosti sesílá. Těm, kdo se od nich vytrvale odvracejí, odejme Bůh svého Ducha a vydá je napospas klamům, které si zamilovali. PNL 153.5
Takto Pavel popsal zkázonosné dílo zlé moci, která bude působit v průběhu dlouhých staletí temnoty a pronásledování před druhým Kristovým příchodem. Tesaloničtí věřící doufali, že budou v nejbližší době vysvobozeni; nyní však byli napomenuti, aby se statečně a s Boží bázní pustili do práce, která je čeká. Apoštol je vyzval, aby nezanedbávali své povinnosti a neoddávali se zahálčivému čekání. Po vzrušeném očekávání brzkého vysvobození jim koloběh každodenního života a odpor, kterému budou muset čelit, bude připadat mnohem nesnesitelnější. Proto je Pavel povzbudil k vytrvalosti ve víře: PNL 154.1
“Stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám odevzdali, ať už slovem nebo dopisem. Sám pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději, nechť povzbudí vaše srdce a dá vám sílu ke každému dobrému činu i slovu.” “Pán je věrný; on vás posílí a ochrání od zlého. Spoléháme na vás v Pánu, že konáte a budete konat, co přikazujeme. A Pán nechť řídí vaše srdce k Boží lásce a k trpělivosti Kristově.” 2. Tesalonickým 2,15-17; 3,3-5. PNL 154.2
Věřící dostali svůj úkol od Boha. Věrným zachováváním pravdy měli dalším lidem předávat poznání, kterého se jim dostalo. Apoštol je vybídl, aby nepřestávali konat dobro, a poukazoval na to, že svou pílí jim sám byl příkladem, když plnil své časné povinnosti a přitom neúnavně a horlivě pracoval pro Boží dílo. Pokáral ty, kdo se oddávají lenošení a bezcílným zábavám, a nařídil jim, “aby žili řádně a živili se vlastní prací” 2. Tesalonickým 3,12. Také přikázal církvi, aby ze svého společenství vyloučila každého, kdo trvale znevažuje pokyny, které dostal od Božích služebníků. A k tomu dodal: “Ale nejednejte s ním jako s nepřítelem, nýbrž varujte ho jako bratra.” 2. Tesalonickým 3,15. PNL 154.3
Také tento dopis zakončil Pavel modlitbou, aby věřící uprostřed životních strastí a zkoušek nalezli útěchu a oporu v Božím pokoji a milosti Pána Ježíše Krista. PNL 154.4