Konečně byli tak vyčerpaní, že křik ustal a na chvíli zavládlo úplné ticho. Teprve teď se městskému tajemníkovi podařilo upoutat pozornost zástupu, aby mohl promluvit z moci svého úřadu. Zdůraznil, že mu jde o stejnou věc, a poukázal na to, že není důvod k takovému povyku. Dovolával se jejich zdravého rozumu těmito slovy: “‚Efezané, kterýpak člověk by nevěděl, že město Efez je strážcem chrámu velké Artemidy a jejího obrazu seslaného z nebe! Protože o tom nemůže být pochyb, musíte zachovat klid a nedělat nic ukvapeného. Přivedli jste tyto lidi, ale oni se nedopustili ani svatokrádeže, ani netupili naši bohyni. Chce-li si Demetrios a řemeslníci na někoho stěžovat, k tomu jsou soudní dny a místodržitelé. Tam ať se soudí. A žádáte-li ještě něco jiného, může se to vyřídit v řádném shromáždění. Vždyť je nebezpečí, že budeme kvůli dnešku obžalováni ze vzpoury. Není tu žádný důvod, kterým bychom mohli obhájit toto srocení.’ Po těch slovech rozpustil shromáždění.” Skutky 19,35-40. PNL 170.1
Ve svém proslovu vyjádřil Demetrios obavy, že jejich “obor ztratí vážnost” Skutky 19,27. Jeho slova odhalila pravou příčinu pobouření, k němuž v Efezu došlo, a také důvod četných pronásledování, kterým museli apoštolové během své práce neustále čelit. Demetrios a ostatní řemeslníci si uvědomovali, že zvěstování a šíření evangelia ohrožuje výrobu model, která byla zdrojem jejich příjmů. Byly v sázce zisky pohanských kněží a uměleckých řemeslníků, a proto podnítili proti Pavlovi prudký odpor. PNL 170.2
Rozhodnutím tajemníka a dalších představitelů, kteří ve městě zastávali čestné funkce, byl Pavel veřejně zproštěn veškerých obvinění z nezákonného jednání. Křesťanství tak opět zvítězilo nad omyly a pověrami. Bůh použil významného městského úředníka, aby ospravedlnil svého apoštola a udržel rozzuřený lid pod kontrolou. Pavel byl Bohu vděčný za to, že zachoval jeho život a že křesťanství nezískalo kvůli vzpouře v Efezu špatnou pověst. PNL 170.3