Když Festus vylíčil králi celý případ, Agrippa projevil zájem a řekl: “Také já bych rád slyšel toho člověka.” Místodržitel jeho přání vyhověl a na příští den bylo domluveno setkání. “Na druhý den tedy přišli Agrippa a Bereniké s velkou okázalostí a vstoupili spolu s vysokými důstojníky a předními muži města do přijímací síně. Na Festův rozkaz byl přiveden Pavel.” Skutky 25,22.23. PNL 249.3
Na počest svých hostů se Festus snažil proměnit tuto událost v neobyčejnou podívanou. Drahocenná roucha místodržitele a jeho hostů, meče vojáků a blýskající se zbroj jejich velitelů přispívaly k velkoleposti celého výjevu. PNL 249.4
Když se před shromážděnými objevil Pavel, měl stále ještě na rukou pouta. Všichni si mohli všimnout obrovského protikladu: Agrippa a Bereniké měli moc a postavení, a proto jim byl svět nakloněn. Chyběly jim však ty povahové vlastnosti, kterých si cení Bůh. Přestupovali Boží zákon a jejich myšlení i jednání bylo zkažené. Jejich způsob života budil v nebi odpor. PNL 250.1
Na zevnějšku starého apoštola, připoutaného řetězem k vojákovi, který ho hlídal, však nebylo nic, co by vedlo svět k tomu, aby mu vzdal hold. Přesto se však o tohoto muže, který zjevně neměl přátele, majetek ani postavení a byl uvězněn pro svou víru v Božího Syna, zajímalo celé nebe a provázeli ho andělé. Kdyby mohli lidé spatřit slávu jen jediného z těchto zářících poslů, královská nádhera a pýcha by vybledly; král i dvořané by padli na zem stejně jako kdysi římské stráže u Kristova hrobu. PNL 250.2
Sám Festus představil Pavla shromážděným těmito slovy: “Králi Agrippo a všichni zde přítomní, vidíte toho muže, na něhož si u mne všichni Židé jak v Jeruzalémě, tak zde stěžovali a křičeli, že nesmí zůstat na živu. Já jsem zjistil, že nespáchal nic, zač by zasluhoval smrt. Protože on sám se odvolal k císaři, rozhodl jsem, že ho k němu pošlu. Nemám však nic určitého, co bych o něm císaři napsal. Proto jsem ho dal předvést před vás a zvláště před tebe, králi Agrippo, abyste ho vyslechli a já se dověděl, co mám napsat. Zdá se mi totiž nerozumné poslat vězně a neuvést zároveň obvinění vznesená proti němu.” Skutky 25,24-27. PNL 250.3
Nyní král Agrippa vyzval Pavla, aby se sám vyjádřil. Apoštol se nenechal vyvést z míry třpytivou krásou ani důstojností svých posluchačů. Věděl totiž, jak nepatrnou hodnotu má pomíjivé bohatství a vysoké postavení. Světská okázalost a moc ho nemohly ani na okamžik zastrašit nebo způsobit, že by se přestal ovládat. PNL 250.4