Mnozí lidé nacházejí jen málo radosti a pokoje, přestože se snaží poslouchat Boží přikázání. Jejich problém spočívá v neschopnosti věřit. Zdá se, že kráčejí slanou zemí, vyprahlou pustinou. Požadují pro sebe jen málo, i když by mohli požadovat mnoho, protože Boží zaslíbení jsou neomezená. Takoví lidé nejsou správným příkladem posvěcení, kterého lze dosáhnout poslušností pravdy. Pán si přeje, aby všichni jeho synové a dcery byli šťastní, klidní a poslušní. Tato požehnání získává křesťan tím, že věří. Vírou je možné odstranit každou povahovou vadu, očistit každou nepravost, opravit každou chybu a rozvinout každou ctnost. PNL 324.4
Modlitba je nebem ustanovený nástroj, který nám umožňuje vítězit v boji proti hříchu a úspěšně budovat křesťanský charakter. Boží síly působící na člověka, který se ve víře modlí, vykonají v jeho nitru vše, oč žádá. Boha můžeme prosit o všechny dary, které nám slíbil: o odpuštění hříchu, o Ducha svatého, o stejné smýšlení, jaké měl Kristus, o moudrost a sílu ke konání Božího díla. Přitom pro nás platí zaslíbení: “Bude vám dáno.” Matouš 7,7. PNL 325.1
Když byl Mojžíš s Bohem na hoře, spatřil vzor úžasné stavby, v níž měla přebývat Boží sláva. Také my bychom se měli s Bohem setkávat v ústraní, které se podobá oné hoře, a přemýšlet o jeho velkolepém záměru s lidstvem. Když Boží děti zůstávaly ve spojení s nebem, Bůh s nimi v každé době uskutečňoval své plány a postupně jim zjevoval učení o své milosti. Způsob, jakým jim oznamoval pravdu, vyjadřují slova: “Jako jitřenka, tak jistě on vyjde.” Ozeáš 6,3. Kdo vykročí tam, kde ho Bůh může osvítit, bude vyveden z šera ranního svítání do jasné polední záře. PNL 325.2
Pravé posvěcení znamená dokonalou lásku a poslušnost a dokonalý soulad s Boží vůlí. Měli bychom se posvěcovat pro Boha poslušností pravdy. Naše svědomí musí být očištěno od mrtvých skutků, aby sloužilo živému Bohu. Ještě nejsme dokonalí; ale máme tu přednost, že se můžeme osvobodit z pout svého sobectví a hříchu a směřovat k dokonalosti. Skvělé možnosti a vysoké a svaté cíle jsou dosažitelné pro nás pro všechny. PNL 325.3
Důvod, proč dnes mnozí lidé nedělají v duchovním životě žádné větší pokroky, tkví v tom, že za Boží vůli považují to, co sami chtějí. Zatímco se řídí svými vlastními přáními, namlouvají si, že jednají podle Boží vůle. Takoví lidé nemusejí nikdy zápasit sami se sebou. Jiní zase po určitou dobu úspěšně bojují proti svým sobeckým touhám po požitcích a pohodlí. Myslí to upřímně a vážně, nakonec je však neustálé úsilí, každodenní sebezapírání a ustavičný neklid unaví. Zahálení jim připadá lákavé, odříkání nepříjemné. A tak zavírají své ospalé oči a podléhají moci pokušení, místo aby jí odolávali. PNL 325.4