Když se pozemské působení lidí, kteří po celý svůj život sloužili Kristu, chýlí ke svému závěru, Duch svatý je povede k tomu, aby vyprávěli o zkušenostech, které zažili, když pracovali v Božím díle. Těm, kdo uvěřili teprve nedávno, je třeba připomínat Boží podivuhodné jednání s jeho lidem a jeho velkou laskavost, s níž vysvobozuje své děti z těžkostí. Bůh chce, aby staří a zkušení pracovníci zůstali na svých místech, aby se podíleli na záchraně mužů a žen, jimž hrozí, že se nechají strhnout mocným přívalem zla; přeje si, aby neodkládali svou zbroj, dokud je k tomu nevyzve. PNL 330.4
Ve zkušenostech, které prožil apoštol Jan během pronásledování, se skrývá úžasné ponaučení, které je pro křesťany posilou a útěchou: Bůh nebrání bezbožníkům v jejich úkladech, ale způsobuje, že těm, kdo si zachovají svou víru a zůstanou oddaní navzdory zkouškám a protivenstvím, slouží tyto intriky k dobrému. Služebník evangelia musí často konat svou práci uprostřed nelítostného pronásledování, tvrdého odporu a nespravedlivého osočování. V takových chvílích by měl mít na paměti, že zkušenosti, které získá ve výhni zkoušek a utrpení, vyvažují veškerou bolest, jíž za ně zaplatí. Takto Bůh přitahuje své děti k sobě, aby jim ukázal jejich slabost a zároveň i svou sílu. Učí je, aby se zcela spoléhali na něj. Tímto způsobem je připravuje, aby dokázali čelit nesnázím, zastávat zodpovědné funkce a splnit důležitý úkol, k němuž je uschopnil. PNL 330.5
V každé době hrozila Bohem vyvoleným svědkům potupa a pronásledování kvůli pravdě. Josef byl stíhán a bylo s ním špatně nakládáno, protože si zachoval svou počestnost a poctivost. Vyvoleného Božího posla Davida štvali jeho nepřátelé jako dravou zvěř. Daniel byl vhozen do lví jámy, protože byl věrný a oddaný Bohu. Jób přišel o svůj pozemský majetek a postihlo ho takové tělesné utrpení, že se od něj odvrátili i jeho příbuzní a přátelé; přesto zůstal bezúhonný. Jeremjáš se nenechal zastrašit a hlásal slova, která mu do úst vložil Bůh. Jeho svědectví rozhněvalo krále a knížata natolik, že ho nechali uvrhnout do odporné jámy. Štěpán byl ukamenován, protože kázal ukřižovaného Krista. Pavel byl uvězněn, bičován, kamenován a nakonec zabit, protože věrně svědčil o Bohu mezi pohany. A Jan byl pro “Boží slovo a svědectví Ježíše Krista” (Zjevení 1,2) vypovězen na ostrov Patmos. PNL 331.1
Tyto příklady lidské houževnatosti dokazují, že Boží zaslíbení ohledně jeho neustálé přítomnosti a podpírající milosti jsou spolehlivá. Potvrzují sílu víry, která je schopna odolávat mocnostem světa. Jen díky víře dokážeme spočinout v Bohu i v té nejtěžší chvíli, protože cítíme, že náš Otec všechno řídí, přestože na nás doléhají bolestné zkoušky a zmítáme se v bouřích. Jedině očima víry můžeme hledět za hranice časných věcí a správně ocenit hodnotu věčného bohatství. PNL 331.2
Ježíš neslibuje svým následovníkům ani světskou slávu a bohatství, ani život bez zkoušek. Místo toho je vyzývá, aby ho následovali na cestě sebezapření a ponížení. Proti tomu, který přišel vykoupit svět, se spojily všechny síly zla. Zlí lidé a zlí andělé povstali v nemilosrdném spiknutí proti Vládci pokoje. Každým svým slovem i skutkem zjevoval Ježíš Boží slitování a svou odlišností od světa vzbuzoval v lidech zběsilé nepřátelství. PNL 331.3
Tak tomu bude se všemi, kteří budou žít zbožně v Kristu Ježíši. Každého, kdo je naplněn Kristovým Duchem, čeká pronásledování a potupa. Způsoby pronásledování se mohou v průběhu času měnit, ale jeho podstata — duch, který za ním stojí — se nemění. Je to tentýž duch, který zabíjel Boží vyvolené již od dob Ábela. PNL 331.4
Satan v každé době pronásledoval, mučil a zabíjel Boží děti. Ale i když umíraly, přece byly vítězi. Svědčily o moci toho, který je silnější než satan. Bezbožníci mohou sice týrat a usmrtit tělo, ale nemohou se dotknout života, který je spolu s Kristem ukryt v Bohu. Mohou vsazovat muže a ženy do vězení, ale nemohou spoutat jejich ducha. PNL 331.5
Ve zkouškách a pronásledování zjevují Bohem vyvolení lidé Boží charakter, a tím i Boží slávu. Věřící, které svět nenávidí a pronásleduje, jsou vzděláváni a vychováváni v Kristově škole. Zde na zemi chodí po úzkých cestách a očišťují se ve výhni utrpení. Následují Krista navzdory těžkým zápasům; zapírají sami sebe a prožívají hořká zklamání. Ale tak poznávají tíhu a zrůdnost hříchu a cítí k němu odpor. Jako účastníci Kristových utrpení vědí, že do temnoty zazáří Boží sláva, a říkají: “Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena.” Římanům 8,18. PNL 332.1