Sám Kristus vyzval apoštola, aby zaznamenal to, co mu bylo odhaleno. “Co vidíš, napiš do knihy,” nařídil mu, “a pošli sedmi církvím: do Efezu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodikeje.” “Já jsem… ten živý; byl jsem mrtev — a hle, živ jsem na věky věků… Napiš tedy, co jsi viděl — to, co jest, i to, co se má stát potom. Tajemství těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, i těch sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví, a sedm svícnů je sedm církví.” Zjevení 1,11.17-20. PNL 337.3
Názvy sedmi sborů jsou symboly církve v různých obdobích křesťanské éry. Číslo sedm poukazuje na plnost a naznačuje, že poselství zahrnuje celé období až do konce času, zatímco použité symboly odhalují stav církve v různých obdobích světových dějin. PNL 337.4
O Kristu je napsáno, že se prochází uprostřed zlatých svícnů. Tak je obrazně vyjádřen jeho vztah ke sborům. Je se svým lidem v neustálém spojení. Zná jeho skutečný stav. Dohlíží na řád i na zbožnost a oddanost svých dětí. Přestože je veleknězem a prostředníkem v nebeské svatyni, je představen jako někdo, kdo kráčí mezi jednotlivými sbory zde na zemi. S neúnavnou bdělostí a nepolevující ostražitostí sleduje, zda světlo některého z jeho strážců nehoří příliš slabě, nebo dokonce nezhasíná. Kdyby byly svícny ponechány jen v péči člověka, mihotavý plamen by slábl a nakonec zhasl. Kristus je však věrným strážcem v Božím domě, spolehlivým hlídačem chrámových nádvoří. Jeho nepřetržitá péče a posilující milost jsou zdrojem života a světla. PNL 337.5
Dále je o Kristu řečeno, že v pravici drží sedm hvězd. Tato skutečnost je pro nás ujištěním, že žádný sbor, který věrně plní své poslání, se nemusí obávat, že bude zničen; ani jediná hvězda, kterou chrání všemocný Bůh, nemůže být totiž vyrvána z Kristovy ruky. PNL 338.1
“Toto praví ten, který drží sedm hvězd ve své pravici.” Zjevení 2,1. Tato slova jsou určena učitelům v církvi — těm, které Bůh pověřil velkou odpovědností. Blahodárné vlivy, které by se měly v církvi hojně projevovat, závisí zejména na Božích služebnících, kteří by měli zjevovat Kristovu lásku. I nebeské hvězdy podléhají Kristově moci. Kristus jim dává světlo a usměrňuje a řídí jejich pohyb. Kdyby to nedělal, spadly by z nebe. Stejně je tomu i s jeho služebníky. Jsou pouze nástroji v jeho rukou a veškeré dobro, které prokazují, konají v jeho moci. Skrze ně má Ježíšovo světlo osvěcovat další. Zdrojem jejich síly je Spasitel. Budou-li k němu vzhlížet, stejně jako on vzhlížel k Otci, budou schopni konat Boží dílo. Budou-li se zcela spoléhat na Boha, obdaří je svou slávou, aby ji mohli předávat světu. PNL 338.2