Kněží a přední mužové viděli, že Kristus je uctíván více než oni. Když saduceové, kteří nevěřili ve vzkříšení, slyšeli, jak apoštolové prohlašují, že Kristus vstal z mrtvých, rozzuřili se. Uvědomili si totiž, že pokud budou apoštolové smět i nadále kázat o vzkříšeném Spasiteli a konat zázraky v jeho jménu, všichni zavrhnou jejich učení, podle kterého žádné vzkříšení neexistuje, a jejich sekta brzy zanikne. Farizeové se rozzlobili, když si uvědomili, že učedníci se svým učením snaží narušit židovské obřady a dokázat, že obětní služba ztratila svou platnost. PNL 45.3
Až dosud byly všechny snahy o potlačení tohoto nového učení marné; nyní se však saduceové a farizeové rozhodli, že působení učedníků společně učiní přítrž, protože dokazovalo jejich vinu na Ježíšově smrti. Plni hněvu se kněží násilím zmocnili Petra a Jana a vsadili je do vězení. PNL 45.4
Je zřejmé, že pokud jde o naplnění Božího záměru s jeho vyvoleným lidem, vůdcové židovského národa selhali. Ukázalo se, že ti, které Bůh pověřil opatrováním pravdy, byli nevěrní. Proto si Bůh k vykonání svého díla vyvolil jiné. Ve své zaslepenosti dali nyní tito vůdcové volný průchod svému údajně spravedlivému hněvu vůči těm, kteří napadali jejich oblíbené učení. Nechtěli ani připustit možnost, že by oni sami nesprávně pochopili, vykládali nebo používali Písmo. Chovali se, jako by přišli o rozum. Říkali: Jakým právem šíří tito učitelé, z nichž někteří jsou jen obyčejní rybáři, názory, které jsou v rozporu s tím, čemu učíme lid? A protože se rozhodli, že hlásání těchto myšlenek zastaví, zatkli ty, kdo je šířili. PNL 46.1
Učedníci se tímto jednáním nenechali zastrašit ani odradit. Duch svatý jim připomněl Kristova slova: “Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat — jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají. Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho, který mě poslal.” “Budou vás vylučovat ze synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha.” “Ale to jsem vám pověděl, abyste si vzpomněli na má slova, až přijde ta hodina.” Jan 15,20.21; 16,2.4. PNL 46.2