1 Šalomoun se spříznil s faraónem, králem egyptským. Pojal faraónovu dceru za ženu a uvedl ji do Města Davidova, kde pobývala, dokud nedokončil stavbu svého domu a domu Hospodinova a hradeb kolem Jeruzaléma. CzeCEP — 1Královská 3:1
2 Lid však obětoval na posvátných návrších, neboť dům pro Hospodinovo jméno nebyl ještě v oněch dnech zbudován. CzeCEP — 1Královská 3:2
3 Šalomoun miloval Hospodina. Řídil se nařízeními svého otce Davida, až na to, že obětoval a pálil kadidlo na posvátných návrších. CzeCEP — 1Královská 3:3
4 Jednou šel král do Gibeónu, aby tam obětoval; bylo to největší posvátné návrší. Šalomoun tam na oltáři obětoval tisíc zápalných obětí. CzeCEP — 1Královská 3:4
5 V Gibeónu se Šalomounovi ukázal v noci ve snu Hospodin. Bůh řekl: “Žádej, co ti mám dát.” CzeCEP — 1Královská 3:5
6 Šalomoun odvětil: “Ty jsi prokazoval velké milosrdenství svému služebníku, mému otci Davidovi, a on před tebou chodil věrně, spravedlivě a se srdcem upřímným vůči tobě. Toto velké milosrdenství jsi mu zachoval a dal jsi mu syna, který sedí na jeho trůnu, jak je tomu dnes. CzeCEP — 1Královská 3:6
7 Hospodine, můj Bože, ty jsi nyní po mém otci Davidovi ustanovil za krále svého služebníka, ale já jsem příliš mladý, neumím vycházet a vcházet. CzeCEP — 1Královská 3:7
8 A tvůj služebník je uprostřed tvého lidu, který jsi vyvolil, lidu tak početného, že nemůže být pro množství počítán ani sečten. CzeCEP — 1Královská 3:8
9 Kéž bys tedy dal svému služebníku srdce vnímavé, aby mohl soudit tvůj lid a dovedl rozlišovat mezi dobrem a zlem. Neboť kdo by dokázal soudit tento tvůj lid, jemuž je tak těžko vládnout?” CzeCEP — 1Královská 3:9
10 Panovníku se líbilo, že Šalomoun žádal o tuto věc. CzeCEP — 1Královská 3:10
11 Bůh mu řekl: “Protože jsi žádal o toto a nežádal jsi pro sebe ani dlouhý věk ani jsi nežádal bohatství, ba ani jsi nežádal bezživotí svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe rozumnost při soudním jednání, CzeCEP — 1Královská 3:11
12 hle, učiním podle tvých slov. Dávám ti moudré a rozumné srdce, takže nikdo tobě podobný nebyl před tebou a ani po tobě nepovstane nikdo tobě podobný. CzeCEP — 1Královská 3:12
13 A dávám ti i to, oč jsi nežádal, bohatství i slávu, tak aby nebyl nikdo tobě podobný mezi králi po všechny tvé dny. CzeCEP — 1Královská 3:13
14 Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat má nařízení a přikázání, tak jako chodil tvůj otec David, prodloužím tvé dny.” CzeCEP — 1Královská 3:14
15 Tu se Šalomoun probudil a viděl, že to byl sen. Šel tedy do Jeruzaléma a postavil se před schránu Panovníkovy smlouvy, přinesl zápalné oběti, připravil oběti pokojné a vystrojil všem svým služebníkům hody. CzeCEP — 1Královská 3:15
16 Tehdy přišly ke králi dvě ženy nevěstky a postavily se před něj. CzeCEP — 1Královská 3:16
17 Jedna z těch žen řekla: “Prosím, můj pane, já a tato žena bydlíme v jednom domě a já jsem u ní v domě porodila. CzeCEP — 1Královská 3:17
18 Třetího dne po mém porodu také tato žena porodila. Byly jsme spolu a v tom domě s námi nebyl nikdo cizí, v domě nebyl nikdo kromě nás dvou. CzeCEP — 1Královská 3:18
19 Syn této ženy však v noci zemřel, neboť ho zalehla. CzeCEP — 1Královská 3:19
20 Proto v noci vstala, a zatímco tvá otrokyně spala, vzala mého syna od mého boku, položila si ho do klína a svého mrtvého syna položila do klína mně. CzeCEP — 1Královská 3:20
21 Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila, ale on byl mrtev. Když jsem si ho však zrána pozorně prohlédla, zjistila jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila.” CzeCEP — 1Královská 3:21
22 Druhá žena však prohlásila: “Nikoli. Můj syn je ten živý a ten mrtvý je tvůj.” Ale první trvala na svém: “Ne. Tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj.” A tak se před králem hádaly. CzeCEP — 1Královská 3:22
23 Král řekl: “Tato tvrdí: »Ten živý je můj syn, a ten mrtvý je tvůj.” A tato tvrdí: »Ne, tvůj syn je ten mrtvý, a ten živý je můj.«” CzeCEP — 1Královská 3:23
24 Král proto poručil: “Podejte mi meč.” Přinesli tedy před krále meč. CzeCEP — 1Královská 3:24
25 A král nařídil: “Rozetněte to živé dítě ve dví. Jednu polovinu dejte jedné a druhou polovinu druhé.” CzeCEP — 1Královská 3:25
26 Tu řekla králi žena, jejíž syn byl ten živý a jíž se srdce svíralo soucitem nad jejím synem: “Prosím, můj pane, dejte to živé novorozeně jí, jen je neusmrcujte!” Ale druhá řekla: “Ať není ani moje ani tvoje. Rozetněte je!” CzeCEP — 1Královská 3:26
27 Tu král rozhodl: “Dejte to živé novorozeně té, která řekla: »Neusmrcujte je”; to je jeho matka.” CzeCEP — 1Královská 3:27
28 Když se celý Izrael dozvěděl o rozsudku, který král vynesl, jala je bázeň před králem. Viděli, že je nadán Boží moudrostí k vykonávání soudu. CzeCEP — 1Královská 3:28