Go to full page →

Jób 16 CzeCEP — Jób 16

1 Jób na to odpověděl: CzeCEP — Jób 16:1

2 “Slyšel jsem už mnoho podobného, těšíte mě všichni jen trápením. CzeCEP — Jób 16:2

3 Kdypak skončí to mluvení do větru? Co tě rozjitřuje, že tak odpovídáš? CzeCEP — Jób 16:3

4 Také bych mohl mluvit jako vy, kdybyste vy byli na mém místě, ohánět se proti vám slovy, potřásat nad vámi hlavou. CzeCEP — Jób 16:4

5 Já bych vám však svými ústy dodával odvahu, svými rty bych šetrně projevil soustrast. CzeCEP — Jób 16:5

6 Promluvím-li, nezůstanu ušetřen bolesti, když od toho upustím, co ztratím? CzeCEP — Jób 16:6

7 Naplňuje mě teď, Bože, malomyslností, že jsi zpustošil celou mou pospolitost. CzeCEP — Jób 16:7

8 Zasáhl jsi mě, mám na to svědka, je jím má vychrtlost, ta mi to do očí dokazuje. CzeCEP — Jób 16:8

9 Jeho hněv mě rozsápal, zanevřel na mě, skřípe na mě svými zuby; můj protivník zaostřuje na mě svůj zrak. CzeCEP — Jób 16:9

10 Dokořán na mně otvírají ústa, potupně mě políčkují a všichni se na mě hrnou. CzeCEP — Jób 16:10

11 Bůh mně dal v plen padouchovi, napospas mě vydal spárům svévolníků. CzeCEP — Jób 16:11

12 Žil jsem poklidně, on však mnou zacloumal, uchopil mě za šíji a roztříštil mě; učinil mě svým terčem. CzeCEP — Jób 16:12

13 Obklíčili mě jeho střelci, nelítostně roztíná mé ledví, moji žluč vylévá na zem. CzeCEP — Jób 16:13

14 Drásá mě, jsem celý rozdrásaný, doráží na mě jako bohatýr. CzeCEP — Jób 16:14

15 Na svou zjizvenou kůži jsem si vzal žínici, svůj roh jsem do prachu sklonil. CzeCEP — Jób 16:15

16 Tvář mi opuchla od pláče, na má víčka padlo šero smrti, CzeCEP — Jób 16:16

17 ač násilí na mých rukou nelpí a má modlitba je ryzí. CzeCEP — Jób 16:17

18 Země, krev mou nepřikrývej, můj křik ať nenajde místa klidu! CzeCEP — Jób 16:18

19 Ale nyní, hle, mám svědka na nebesích, můj přímluvce je na výšinách. CzeCEP — Jób 16:19

20 Ať se mi přátelé posmívají, moje oko hledí v slzách k Bohu. CzeCEP — Jób 16:20

21 Kéž je muži dáno hájit se před Bohem, lidskému synu před jeho bližním. CzeCEP — Jób 16:21

22 Vždyť až přejde počet mých let, půjdu stezkou, z níž se nenavrátím. CzeCEP — Jób 16:22