1 Znáš čas vrhu skalních kozorožců? Opatrovals laň, když rodí? CzeCEP — Jób 39:1
2 Počítáš měsíce, kdy jsou březí, a znáš čas jejich vrhu, CzeCEP — Jób 39:2
3 jak se skloní, vrhnou svá mláďata, svých bolestí pozbývají? CzeCEP — Jób 39:3
4 Jak jejich mláďata sílí, volně si rostou, odběhnou a už se k nim nevracejí? CzeCEP — Jób 39:4
5 Kdo vypustil divokého osla na svobodu, kdo uvolnil řemení stepnímu oslu, CzeCEP — Jób 39:5
6 jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek? CzeCEP — Jób 39:6
7 Posmívá se městskému hluku, neposlouchá povyk poháněče, CzeCEP — Jób 39:7
8 na horách slídí po pastvě, pídí se po zeleni. CzeCEP — Jób 39:8
9 Bude ti chtít jednorožeč sloužit či nocovat u tvého krmelce? CzeCEP — Jób 39:9
10 Připoutáš jednorožce provazem k brázdě, bude snad za tebou doliny vláčet? CzeCEP — Jób 39:10
11 Důvěřuješ mu, protože má tak velkou sílu? Ponecháš mu výtěžek své práce? CzeCEP — Jób 39:11
12 Věřil bys mu, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvůj mlat? CzeCEP — Jób 39:12
13 Pštrosice mává křídlem, není to však peruť s brky čápa; CzeCEP — Jób 39:13
14 svá vejce ponechává na zemi a zahřívá je v prachu, CzeCEP — Jób 39:14
15 zapomíná, že je noha může rozšlápnout a polní zvěř zdupat. CzeCEP — Jób 39:15
16 Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná. CzeCEP — Jób 39:16
17 Bůh totiž odepřel dát jí moudrost, nedal jí ani díl rozumnosti. CzeCEP — Jób 39:17
18 Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem. CzeCEP — Jób 39:18
19 Dal jsi snad koni bohatýrskou sílu, přioděl jsi jeho šíji hřívou? CzeCEP — Jób 39:19
20 Docílíš, aby poskakoval jako luční kobylka? Jeho vznešené frkání vzbuzuje strach, CzeCEP — Jób 39:20
21 v dolině hrabe nohama, rozjařen silou, má-li vytáhnout proti ozbrojencům, CzeCEP — Jób 39:21
22 vysmívá se strachu, neděsí se, před mečem se neobrací. CzeCEP — Jób 39:22
23 Toulec nad ním chřestí, blýská se kopí a oštěp, CzeCEP — Jób 39:23
24 s burácením se řítí po zemi, až se chvěje, nedá na nic než na zvuk polnice, CzeCEP — Jób 39:24
25 zařehtá, kdykoli polnice zazní, zdaleka větří bitvu, povely velitelů a válečný ryk. CzeCEP — Jób 39:25
26 Řídí se snad sokol tvým rozumem, když vzlétne, rozprostře křídla k jihu? CzeCEP — Jób 39:26
27 Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo? CzeCEP — Jób 39:27
28 Přebývá a nocuje na skále, na skalním útesu, nepřístupném místě. CzeCEP — Jób 39:28
29 Odtud vyhlíží pokrm, dodaleka hledí jeho oči. CzeCEP — Jób 39:29
30 Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on.” CzeCEP — Jób 39:30