1 Jsem kvítek šáronský, lilie v dolinách. CzeCEP — Píseňpísní 2:1
2 Jako lilie mezi trním, tak má přítelkyně mezi dcerami. CzeCEP — Píseňpísní 2:2
3 Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny. Usedla jsem žádostivě v jeho stínu, jeho ovoce mi sládne na rtech. CzeCEP — Píseňpísní 2:3
4 On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska. CzeCEP — Píseňpísní 2:4
5 Občerstvěte mě koláči hroznovými, osvěžte mě jablky, neboť jsem nemocna láskou. CzeCEP — Píseňpísní 2:5
6 Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mě objímá. CzeCEP — Píseňpísní 2:6
7 Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, při gazelách a při polních laních: nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama. CzeCEP — Píseňpísní 2:7
8 Hlas mého milého! Hle, právě přichází, hory přeskakuje, přenáší se přes pahorky. CzeCEP — Píseňpísní 2:8
9 Gazele se podobá můj milý nebo kolouškovi. Hle, právě stojí za naší zídkou, nahlíží do oken, dívá se mřížováním. CzeCEP — Píseňpísní 2:9
10 Můj milý se ozval, řekl mi: “Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď! CzeCEP — Píseňpísní 2:10
11 Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam. CzeCEP — Píseňpísní 2:11
12 Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi. CzeCEP — Píseňpísní 2:12
13 Fíkovník nasadil první plody, voní kvítky vinné révy. Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď!” CzeCEP — Píseňpísní 2:13
14 Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, dopřej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! Jak půvabnou máš tvář! CzeCEP — Píseňpísní 2:14
15 “Lišky nám schytejte, lištičky malé, plenící vinice, vinice naše, když kvetou!” CzeCEP — Píseňpísní 2:15
16 Můj milý je můj a já jsem jeho, on pase v liliích. CzeCEP — Píseňpísní 2:16
17 Než zavane den a stíny dají se v běh, přiběhni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na Béterských horách. CzeCEP — Píseňpísní 2:17