1 Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuje mi to mé svědomí v Duchu svatém, CzeCEP — Římanům 9:1
2 že mám velký zármutek a neustálou bolest ve svém srdci. CzeCEP — Římanům 9:2
3 Přál bych si sám být proklet a odloučen od Krista Ježíše za své bratry, za lid, z něhož pocházím. CzeCEP — Římanům 9:3
4 Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení, CzeCEP — Římanům 9:4
5 jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus. Bůh, který je nade všemi, buď pochválen na věky, amen. CzeCEP — Římanům 9:5
6 Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael, CzeCEP — Římanům 9:6
7 ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž ‘z Izáka bude povoláno tvé potomstvo’, to jest: CzeCEP — Římanům 9:7
8 dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené. CzeCEP — Římanům 9:8
9 Slovo zaslíbení zní takto: ‘V určený čas přijdu, a Sára bude mít syna.’ CzeCEP — Římanům 9:9
10 A nejen to: Také Rebeka měla obě děti z téhož muže, z našeho praotce Izáka; CzeCEP — Římanům 9:10
11 ještě se jí nenarodily a nemohly učinit nic dobrého ani zlého. Aby však zůstalo v platnosti Boží vyvolení, o kterém bylo předem rozhodnuto CzeCEP — Římanům 9:11
12 a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu. CzeCEP — Římanům 9:12
13 Neboť je psáno: ‘Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.’ CzeCEP — Římanům 9:13
14 Co tedy řekneme? Je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne! CzeCEP — Římanům 9:14
15 Mojžíšovi řekl: ‘Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.’ CzeCEP — Římanům 9:15
16 Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává. CzeCEP — Římanům 9:16
17 Písmo přece říká faraónovi: ‘Vyzdvihl jsem tě, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.’ CzeCEP — Římanům 9:17
18 Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým. CzeCEP — Římanům 9:18
19 Snad mi řekneš: “Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?” CzeCEP — Římanům 9:19
20 Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: “Proč jsi mě udělal takto?” CzeCEP — Římanům 9:20
21 Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním? CzeCEP — Římanům 9:21
22 Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě, CzeCEP — Římanům 9:22
23 stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil k slávě - CzeCEP — Římanům 9:23
24 na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů. CzeCEP — Římanům 9:24
25 Jak je psáno u Ozeáše: ‘Lid, který není můj, povolám za svůj lid a Nemilovanou nazvu Milovanou, CzeCEP — Římanům 9:25
26 a kde bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni syny Boha živého.’ CzeCEP — Římanům 9:26
27 A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: ‘Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn, CzeCEP — Římanům 9:27
28 neboť Hospodin vykoná svůj soud na zemi rychle a úplně.’ CzeCEP — Římanům 9:28
29 A jak to Izaiáš předpověděl: ‘Kdyby nám Hospodin zástupů nenechal aspoň símě, bylo by to s námi jako se Sodomou, Gomoře bychom byli podobni.’ CzeCEP — Římanům 9:29
30 Co tedy nakonec řekneme? To, že pohanští národové, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry; CzeCEP — Římanům 9:30
31 Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl. CzeCEP — Římanům 9:31
32 Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž ze skutků. Narazili na kámen úrazu, CzeCEP — Římanům 9:32
33 jak je psáno: ‘Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben.’ CzeCEP — Římanům 9:33