Později Pavel řekl: “Moudrosti sice učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře — ne ovšem moudrosti tohoto věku či vládců tohoto věku, spějících k záhubě, nýbrž moudrosti Boží, skryté v tajemství, kterou Bůh od věčnosti určil pro naše oslavení. Tu moudrost nikdo z vládců tohoto věku nepoznal; neboť kdyby ji byli poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. Ale jak je psáno: ‘Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.’ Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží. Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží. PNL 145.4
My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vyklá-dáme slovy Ducha.” (1 K 2,6-13) PNL 145.5
Pavel si uvědomoval, že své zásluhy nemůže přičítat sám sobě, ale přítomnosti Ducha svatého. Byl naplněn jeho milostí a pod jeho vlivem podřizoval veškeré své myšlení Kristu. Hovořil sám o sobě, když prohlásil: “Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven.” (2 K 4,10) Středem apoštolova učení byl Kristus. Řekl: “Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.” (Ga 2,20) Jeho vlastní “já” bylo skryto; namísto toho zjevoval a vyvyšoval Krista. PNL 145.6
Pavel byl schopný řečník. Před svým obrácením se často snažil zapůsobit na posluchače svými strhujícími projevy. S tím vším byl teď konec. Ztratil zálibu ve vzletných popisech a blouznivých proslovech, které byly sice líbivé a podporovaly obrazotvornost, ale se všedním životem neměly nic společného. Nyní se Pavel snažil přiblížit lidem životně důležité pravdy spíše pomocí prostého jazyka. Květnaté podání pravdy může v lidech vyvolat bouřlivé emoce; ale pravdy hlásané tímto způsobem jsou jen zřídka dostatečným pokrmem, z něhož může věřící čerpat nezbytnou posilu a povzbu-zení pro své životní boje. Okamžité potřeby lidí, kteří procházejí zápasy a zkouškami, je třeba uspokojit rozumným a praktickým poučením o základních zásadách křesťanství. PNL 146.1
Pavlovo působení v Korintě přineslo své ovoce. Mnozí se odvrátili od uctívání model a začali sloužit živému Bohu. Přidali se na Kristovu stranu a vznikl velký sbor. Mezi zachráněnými byli i lidé, kteří dříve patřili k nejzhýralejším pohanům. Ti byli svědectvím o Boží milosti a důkazem, že Kristova krev má moc očistit člověka od hříchu. PNL 146.2