Když Pavel pracoval v Tesalonice, velmi podrobně hovořil o znameních doby a vysvětloval, jaké události budou předcházet zjevení Syna člověka v nebeských oblacích. Proto nepovažoval za nutné obšírně se o tomto tématu rozepisovat. Důrazně však poukazoval na své dřívější učení: “Není nutné, bratří, psát vám něco o době a hodině. Sami přece dobře víte, že den Páně přijde jako přichází zloděj v noci. Až budou říkat ‘je pokoj, nic nehrozí’, tu je náhle přepadne zhouba.” (1 Te 5,1-3) PNL 150.4
Dnes je na světě mnoho lidí, kteří zavírají oči před znameními, jimiž je chce Kristus upozornit na svůj příchod. Snaží se potlačit veškeré obavy, ale znamení doby konce se rychle naplňují a svět spěje k okamžiku, kdy se Syn člověka vrátí. Pavel učí, že být netečný ke znamením, která budou předcházet druhému Kristovu příchodu, je hřích. Ty, kdo se proviňují touto lhostejností, nazývá syny noci a temnoty. Ty, kdo jsou prozíraví a obezřetní, pak povzbuzuje slovy: “Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj. Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě. Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví.” (1 Te 5,4-6) PNL 150.5
Apoštolova ponaučení ohledně tohoto bodu víry jsou důležitá zejména pro církev dnešní doby. Těm, kdo žijí tak blízko slavnému konci dějin, by měla Pavlova slova znít zvlášť důrazně: “My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblecme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přilbu. Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista. On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním.” (1 Te 5,8-10) PNL 151.1
Bdělý křesťan je křesťan, který pracuje, který se horlivě snaží udělat pro šíření evangelia vše, co je v jeho silách. Čím více roste jeho láska ke Spasiteli, tím více miluje také své bližní. Prochází obtížnými zkouškami stejně jako jeho Pán; nedopustí však, aby kvůli soužení zatrpknul, a nedovolí, aby ho připravilo o vnitřní pokoj. Ví, že pokud ke zkouškám zaujme správný postoj, vytříbí ho, očistí a posílí jeho vztah s Kristem. Ti, kdo mají podíl na Kristovu utrpení, získají také jeho útěchu a nakonec budou účastni i jeho slávy. PNL 151.2