Apoštol Pavel se při kázání evangelia nevyhýbal tělesné práci. Věděl totiž, že zručnost a píle přispívají k duchovnímu růstu. PNL 199.1
Pavel pečlivě dbal na to, aby byli všichni, kdo se obrátili díky jeho úsilí, seznámeni s jasným učením Písma o finanční podpoře Božího díla. Také on zastával názor, že jako služebník evangelia není povinen “vydělávat si na živobytí” (1 K 9,6) ve světském zaměstnání. Přesto si během svého působení ve velkých centrech civilizace občas vydělával na obživu svým řemeslem. PNL 199.2
Židé nepohlíželi na tělesnou práci jako na něco neobvyklého nebo ponižujícího. Mojžíš jim přikázal, aby vychovávali své děti k pracovitosti. Pokládalo se za hřích, jestliže někdo nechal mladé lidi dospívat, aniž by byli vedeni k tělesné práci. I když se mělo dítě připravovat na duchovní povolání, znalost praktického života se považovala za naprosto nezbytnou. Každý mladý člověk se musel vyučit nějakému řemeslu bez ohledu na to, zda pocházel z bohaté nebo chudé rodiny Jestliže byli rodiče nedbalí a nezajistili svým dětem takové vzdělání, byli považováni za neposlušné Božích nařízení. Podle tohoto zvyku se také Pavel již v mládí naučil vyrábět stany. PNL 199.3