Kvůli svému pokrytectví přišli Ananiáš a Safira o život. PNL 41.1
Když učedníci zvěstovali pravdy evangelia v Jeruzalémě, Bůh se přiznával k jejich slovu a mnoho lidí uvěřilo. Mnozí z těchto prvních věřících ihned ztratili kvůli slepé náboženské nesnášenlivosti židů své přátele a byli vyloučeni ze svých rodin. Proto bylo třeba zajistit jim stravu a ubytování. PNL 41.2
V Bibli máme zprávu, že “nikdo mezi nimi netrpěl nouzi,” a dále je zde popsáno, jakým způsobem byly jejich potřeby naplňovány (Sk 4,34). Věřící, kteří měli peníze a majetek, radostně přinášeli oběti, aby pomohli druhým v tísni. Prodávali své domy nebo pozemky, přinášeli peníze a pokládali je apoštolům k nohám. “Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.” (Sk 4,35) PNL 41.3
Tato štědrost ze strany věřících byla důsledkem vylití Ducha svatého. Všichni, kdo uvěřili evangeliu, “byli jedné mysli a jednoho srdce” (Sk 4,32). Spojoval je jeden společný zájem — úspěšně splnit úkol, jímž byli pověřeni. Chamtivost neměla v jejich životě žádné místo. Své bratry a věc, kterou zastávali, milovali víc než peníze a majetek. Svými skutky dosvědčovali, že lidé pro ně mají větší hodnotu než světský blahobyt. PNL 41.4
A tak tomu bude vždy, když život člověka ovládne Duch svatý. Lidé naplnění Kristovou láskou se budou řídit příkladem toho, který se kvůli nim stal chudým, aby oni jeho chudobou zbohatli. Všechny dary přijaté od Boha, jako jsou peníze, čas nebo moc, budou považovat pouze za prostředky k povznesení díla evangelia. Tak tomu bylo v prvotní církvi; a pokud se v dnešní církvi stane, že se členové pod vlivem Ducha odvrátí od věcí tohoto světa a budou ochotni přinášet oběti, aby mohli jejich bližní slyšet evangelium, pak budou mít zvěstované pravdy na posluchače mocný vliv. PNL 41.5