Když museli apoštolové kvůli pro-následování uprchnout z Ikonia, odešli do lykaonských měst Lystry a Derbe, kde žili převážně pověrčiví pohané. Někteří z nich však byli ochotni vyslechnout si a přijmout poselství evangelia. Apoštolové se rozhodli, že budou pracovat v těchto městech a jejich okolí, přičemž doufali, že se vyhnou předsudkům a pronásledování židů. PNL 104.4
Přestože v Lystře žilo několik židů, nebyla zde žádná synagóga. Mnozí obyvatelé Lystry chodili na bohoslužby do chrámu, který byl zasvěcen Diovi. Pavel a Barnabáš přišli do města a shromáždili kolem sebe jeho obyvatele, aby jim objasnili prosté pravdy evangelia. Mnozí se pak pokoušeli spojit jejich učení se svou vlastní modlářskou vírou v Dia. PNL 104.5
Apoštolové se snažili předat těmto modloslužebníkům poznání o Bohu Stvořiteli a jeho Synu, který se stal Spasitelem lidstva. Nejprve obraceli jejich pozornost k úžasnému Božímu dílu — ke slunci, měsíci a ke hvězdám, k podivuhodnému střídání ročních období, k majestátním horám se zasněženými vrcholy, vzrostlým stromům a k dalším zázrakům přírody svědčícím o moudrosti přesahující lidské chápání. Poukazovali na dílo všemocného Boha, a tak vedli pohany k přemýšlení o velkém Vládci vesmíru. PNL 104.6
Když apoštolové vysvětlili obyvatelům Lystry tyto základní pravdy o Stvořiteli, vyprávěli jim o Božím Synu, který z lásky k člověku sestoupil z nebe a přišel na náš svět. Hovořili o jeho životě a službě a o tom, jak byl zavržen těmi, které přišel zachránit. Dále mluvili o jeho výslechu, ukřižování, vzkříšení a odchodu do nebe, kde je nyní obhájcem lidí. A tak Pavel a Barnabáš v Boží moci a Duchu kázali evangelium v Lystře. PNL 105.1
Když jednoho dne Pavel vyprávěl lidem, jak Kristus uzdravoval nemocné a trpící, spatřil mezi svými posluchači mrzáka. Upíral svůj zrak na Pavla a s vírou přijímal jeho slova. Pohled na tohoto trpícího muže vzbudil v Pavlovi hluboký soucit a apoštol poznal, “že věří v Boží pomoc” (Sk 14,9). Před davem modloslužebníků přikázal mrzákovi, aby se postavil. Až dosud byl nemocný schopen pouze sedět. Nyní však okamžitě uposlechl Pavlův příkaz a poprvé v životě se postavil na nohy. Jakmile projevil svou víru, vstoupila do něj síla, takže “vyskočil a chodil”, ačkoli ještě před okamžikem by toho nebyl schopen (Sk 14,10). PNL 105.2
“Když zástupy viděly, co Pavel učinil, provolávaly lykaonsky: ‘To k nám sestoupili bohové v lidské podobě!’ ” (Sk 14,11) Tento výrok vycházel z jejich tradice, podle níž věřili, že bohové čas od času navštěvují zemi. Barnabášovi začali kvůli jeho důstoj-nému vzhledu, zdvořilému chování a laskavému a mírnému výrazu tváře říkat Zeus, otec bohů. Pavla považovali za Herma, protože “to byl především on, kdo mluvil ” (Sk 14,12), a protože byl horlivý, energický a výmluvný, pokud šlo o varování a napomínání. PNL 105.3
Obyvatelé Lystry chtěli vyjádřit svou vděčnost, a proto přesvědčili Diova kněze, aby prokázal apoštolům poctu. A tak “dal přivést k bráně ověnčené býky a chtěl je s lidmi apoštolům obětovat” (Sk 14,13). Pavel a Barnabáš, kteří se odebrali do ústraní, aby si v klidu odpočinuli, o těchto přípravách nevěděli. Brzy však jejich pozornost upoutala hudba a nadšené volání velkého davu, který se shromáždil před domem, v němž bydleli. PNL 105.4
Jakmile apoštolové zjistili, co je důvodem této návštěvy a všeobecného vzrušení, které ji provázelo, “roztrhli svůj oděv” a “vběhli do zástupu mezi lidi”. Doufali, že je tak odvrátí od dalších úmyslů. Hlasitým, pronikavým hlasem, který přehlušil pokřik lidu, je Pavel požádal o pozornost. Hluk náhle ustal a Pavel řekl: “Co to děláte? Vždyť i my jsme smrtelní lidé jako vy. Zvěstujeme vám, abyste se od těchto marných věcí obrátili k živému Bohu, který učinil nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich. Tento Bůh sice v minulosti nechával pohanské národy žít, jak chtěly, avšak nepřestal dosvědčovat sám sebe tím, že jim prokazoval dobro: dával vám s nebe déšť i úrodu v pravý čas, sytil vás pokrmem a naplňoval radostí.” (Sk 14,14-17) PNL 105.5
Apoštolové jednoznačně popřeli, že by byli bohové, a Pavel se snažil obrátit pozornost lidu k pravému Bohu, který jediný je hoden uctívání. Bylo však téměř nemožné odvrátit pohany od jejich úmyslu. Byli tak pevně přesvědčeni o tom, že tito muži jsou skutečně bohové, a tak nadšení, že nedokázali uznat svou chybu. V Bibli stojí, že apoštolům se “jen s námahou podařilo zadržet zástupy” (Sk 14,18). PNL 105.6
Obyvatelé Lystry namítali, že na vlastní oči spatřili zázračnou moc apoštolů. Viděli přece, že mrzák, který nikdy nemohl chodit, je nyní při síle a těší se pevnému zdraví. Pavel je dlouho přesvědčoval a trpělivě jim vysvětloval, že jeho a Barnabášovým posláním je představovat lidem nebeského Boha a jeho Syna, velkého Lékaře. Teprve potom se mu podařilo je přimět, aby upustili od svého záměru. PNL 106.1