“Hleděl jsem,” praví prorok Daniel, “až trůnové umístněny byly, a Starý Dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící. Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu a desetkrát tisíckrát deset tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.”1Daniel 7:9, 10. VS 285.1
Tak se ukázal zraku prorokovu onen veliký a slavný den, kdy povahy a životy lidí půjdou k prohlídce před Soudcem vší země, a každému bude odplaceno “podle skutků jeho.” Starý Dnů jest Bůh Otec. Žalmista praví: “Prvé než hory stvořeny byly, nežli’s sformoval zemi a okršlek světa, ano hned od věků až na věky, Ty jsi Bůh silný.”2Žalm 90:2. Jest to On, pramen všeho života a zdroj všeho zákona, jenž bude předsedati soudu. A svati anjelé, jako sluhové a svědci, v počtu “desetkrát tisíckrát deset tisíců, a tisícové tisíců,” budou přítomni tomuto velikému soudu. VS 285.2