Římská církev vyhražuje svým kněžím právo vykládání sv. Písma. Pod záminkou, že pouze kněží jsou oprávněni vy- světlovati slovo Boží, jest toto zadržováno obecnému lidu. Ač-koliv reformace dala Písmo všem, přece táž zásada, jakou se řídil Řím, zabraňuje mnohým lidem v evanjelických církvích, aby sami zkoumali bibli. Jsou nabádáni, aby přijali učení bible,jak je církev vykládá.A jsou tisícové, kteří se neodváží věřiti ničeho, co se příčí uznanému učení jejich církve, byť by to i bylo sebe jasněji zjeveno v Písmě. VS 361.4
Ačkoliv bible jest plna výstrah proti podvodným učitelům, přece tak mnozí svěřují spásu svých duší kněžím. Dnes jest tisíce vyznavačů náboženství, kteří nemohou podati pro svoji víru jiných důvodů kromě toho, že tak naučeni byli náboženskými vůdci. Pomíjí učení Spasitelovo téměř nevšímavě, a věří neobmezeně slovům kněží. Avšak jsou kněží neomylní? Jak můžeme svěřiti své duše jejich vedení, když nevíme ze slova Božího, zdali jsou nositeli světla? Nedostatek mravní odvahy, sejiti z ušlapané cesty světa, svádí mnohé, aby kráčeli ve šlé-pějích mužů učených; a jejich liknavost při zkoumání sebe sa-mých má za následek, že jsou beznadějně spoutáni v okovech bludu. Spatřují, že pravda pro tuto dobu jest jasně vyjádřena v bibli, a cítí moc Ducha svatého, jež ji provází, ale při tom dovolují, aby odpor kněží je odvracel od světla. Ačkoliv rozum a svědomí jejich se přesvědčilo, přece však tyto ošálené duše se neodváží mysliti jinak než kněz; a jejich osobní úsudek, jejich věčné zájmy jsou obětovány nevěře, pýše a předsudku jiných. VS 362.1
Různými způsoby Satan pracuje prostřednictvím lidského vlivu, aby spoutal své zajatce. Získává zástupy tím, že je spojuje hedvábnými pouty s těmi, jež jsou nepřátelé kříže Kristova. Ať jest svazek jakýkoliv, ať rodičovský, synovský, manželský nebo společenský, účinek jest stejný. Protivníci pravdy usilují o ovládání svědomí, a duše jim podrobené nemají dosti odvahy a samostatnosti, aby se řídily svým vlastním přesvědčením. VS 362.2
Pravda a sláva Boží jsou nerozlučny ; jest nemožno, aby-chom s biblí v našem dosahu uctívali Boha bludnými názory. Mnozí říkají, že na tom nezáleží, co člověk věří, jen když sprá-vně žije. Ale život jest vytvářen vírou. Když světlo a pravda jsou v našem dosahu a my nedbáme, abychom je slyšeli a viděli, tu ve skutečnosti je zavrhujeme; volíme raději temnotu než světlo. VS 362.3
“Cesta se zdá přímá člověku, ale dokonání její jest jistá cesta smrti.” 1Prísloví 16: 25. Nevědomost není výmluvou pro blud neb hřích, když máme veškerou příležitost poznati vůli Boží. Člověk cestuje a přijde na místo, kde jest více cest a zároveň nápis, ukazující, kam která cesta vede. Když nedbá nápisu a jde po cestě, která se mu zdá býti dobrou, může to sice mysliti úpřimně, ale dle všeho určitě shledá, že se dal po cestě nepravé. VS 363.1
Máme vynaložiti všechnu sílu duševní na zpytování Písma a cvičiti rozum, aby pochopil, pokud jest to smrtelníku možno, hluboké věci Boži; ale nesmíme zapomínati, že učenlivost a dětská pokora jsou pravým duchem učencovým. Nesnáze s vý-kladem Písma nelze překonati týmiž pravidly, jichž se používá při řešení záhad vědy a umění. Nesmíme se oddati zkoumání bible s oním spoléháním na sebe, s jakým mnozí vcházejí do říše vědy, nýbrž se zbožným spolehnutím na Boha a s úpřimnou touhou poznati Jeho vůli. Musíme přicházeti s pokorným a učelivým duchem, abychom si osvojili poznání velikého “JÁ JSEM”. Jinak anjelé zla zatemní tak naši mysl a zatvrdí naše srdce, že pravda na nás působiti nebude. VS 363.2
Mnohá část Písma, již učení muži prohlašují za tajemství nebo ji pomíjí jako méně důležitou, oplývá poučením a útěchou pro toho, kdo se učí ve škole Kristově. Jeden z důvodů, proč mnozí bohoslovci nechápou lépe slovo Boží, jest, že zavírají oči vůči pravdám, jež nechtějí uvésti ve svůj život. Pochopení biblické pravdy nezávisí tak na síle rozumové a duševní, při bádání použitých, jako spíše na čistotě úmyslu a vážné touze po správnosti. VS 363.3