Jednou z nejvážnějších a přece z nej slavnějších pravd, zje-vených biblí, jest ta, že Kristus přijde ještě jednou, aby dokončil veliké dílo vykoupení. Poutníkům Božím, kteří tak dlouho museli přebývati “v údolí stínu smrti,” dodává se vzácné a rozradostňující naděje slibem o příští Toho, jenž jest vzkříšení a život, a přijde, aby “přivedl zpět domu své vypovězené.” Učení o Jeho druhém příchodu jest klíčem k svatému Písmu. Od onoho dne, kdy první lidé smutně opouštěli ráj, dítky víry očekávaly příchod Zaslíbeného, jenž zlomí moc ničitele a uvede je zpět do ztraceného ráje Eden. Svatí muži za starodávna očekávali příchod Mesiáše v slávě, jakožto splnění své naděje. Enochovi, jenž žil teprve v sedmém pokolení po prarodičích, a jenž tři sta let chodil po zemi před Hospodinem, bylo dovoleno spatřiti z dáli příchod Vykupitelův. “Aj,” prohlašoval, “Pán se béře s svatými tisíci svými, aby učinil soud všechněm.”1Juda, 14, 15. Praotec Job v noci svého navštívení a utrpení volal s neotřesenou důvěrou: “Já vím, že Vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější se postaví na zemi.”2Job 19: 25. (Pův. znění.) VS 203.1