Zklamání a nebezpečí

Ti, kdo pracují s lidmi, kteří propadli různým zlozvykům, se zklamou v mnohých, kteří slíbili, že se napraví. Mnozí totiž změní své zvyky a své chování jen povrchně. Jednají impulzivně a po určitou dobu se může zdát, že se napravili. Pravá změna v srdci však nenastala. Jsou stále stejnými sobci. Stále touží po výstředních zábavách a po ukojení svých vášní. Nevědí, že povahu je nutno budovat. Nelze se na ně spolehnout jako na lidi, kteří se řídí podle zásad. Tím, že uspokojovali své choutky a vášně, snížili své duševní a duchovní síly a to je oslabuje. Jsou nestálí a proměnliví. Jejich pudy je zavádějí do smyslnosti. Tito lidé jsou často nebezpečím pro druhé. Mnozí se domnívají, že se změnili. Jsou jim svěřovány odpovědné úkoly a jsou posíláni na různá místa, avšak jejich vliv je zhoubný.ZNP 87.5

Dokonce i lidem, kteří upřímně touží po nápravě, hrozí nebezpečí pádu. Je proto třeba, aby se s nimi jednalo laskavě, ale zároveň i moudře. Lichotit těm, kteří byli vytaženi z největších hloubek, a vyvyšovat je znamená někdy přivodit jejich zkázu. Zvyk vyzývat muže a ženy, aby veřejně vyprávěli o svém hříšném životě, v sobě skrývá nebezpečí jak pro vypravěče, tak pro posluchače. Zabývání se hříšnými zážitky kazí mysl i duši. A určitá výlučnost, kterou poskytujeme napraveným, je pro ně škodlivá. Mnozí z nich pak začnou pociťovat, že jejich hříšný život je jistým způsobem odlišil od ostatních. Touha po výjimečnosti a nezdravá sebedůvěra bývají příčinou jejich pádu. Mohou vytrvat jen tehdy, nedůvěřují-li sobě a jsou-li závislí na Kristově milosti.ZNP 88.1