Zodpovědnost před Bohem.
Mnozí se klamou ohledně svého postavení před Bohem. Blahopřejí sami sobě k nepravostem, jichž nekonají, a zapomí-nají vypočítati dobré a šlechetné činy, jež od nich Bůh vyžaduje, jež však oni opomíjejí činiti. Nestačí, když jsou stromy v zahradě Boží. Mají splniti též jeho očekávání a nésti ovoce. Činí jich zodpověnými za to, že nekonají to vše dobro, jež by mohli vykonati s pomocí jeho posilující milosti. V knihách nebeských jsou zaznamenáni jako přítěž země. Ale ani případ této vrstvy lidí není úplně beznadějný. Za ty, kdož na lehkou váhu brali milosrdenství Boží a zneužívali Jeho milosti, přimlouvá se srdce dlouho trpěvší lásky. “Protož praví: Probuď se ty, kdož spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus. Viztež tedy, byste opatrně chodili... .Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.” VS 365.2
Až přijde čas zkoušky, budou zjeveni ti, kteří slovo Boží učinili pravidlem svého života. V létě není znatelného rozdílu mezi zimostrázem a jinými stromy; ale když zavanou zimní větry, zimostráz zůstane nezměněný, kdežto ostatní stromy jsou zbaveny listí. Tak také nelze dnes rozeznati záludného vyznavače od opravdového křesťana, ale blízká jest doba, kdy rozdíl bude patrný. Ať se pozvedá odpor, ať pobožnůstkářství a nesnášelivost opět řádí, ať se rozpoutává pronásledování, ať malomyslní a pokrytci kolísají a odstupují od víry, — pravé křesťanství bude státi pevně jako skála, se silnější vírou a jas-nější nadějí než v dobách úspěchu.VS 365.3