Poselství proroků o babylónském zajetí připravila půdu pro náboženskou reformu, k níž došlo v osmnáctém roce Jóšijášovy vlády. Reformní hnutí vzniklo neočekávaně po objevení části Písma, která byla po mnoho let uložena na neznámém místě. SU 150.1
Kniha Zákona byla naposledy veřejně čtena téměř před sto lety, během první oslavy hodu beránka, kterou uspořádal král Chizkijáš. Díky tomu, že se král řídil nařízeními uvedenými v knize smlouvy (část Deuteronomia), byla jeho vláda úspěšná. Avšak během vlády krále Menašeho se opis knihy zákona uchovávaný v chrámu ztratil. SU 150.2
Pohřešovanou knihu objevil kněz Chilkijáš v době, kdy v chrámu probíhaly rozsáhlé opravy. Tento drahocenný nález ihned předal písaři Šáfanovi, který jej přinesl ke králi a oznámil mu, za jakých okolností byla kniha objevena. SU 150.3
Varování zaznamenaná ve starobylém rukopise krále Jóšijáše hluboce zasáhla. Nikdy dříve si neuvědomil, jak často byl Izrael vyzýván k tomu, aby se vydal po cestě života a stal se požehnáním pro okolní národy (viz 5. Mojžíšova 30,16). V knize Zákona našel mnoho ujištění o tom, že je Bůh ochoten zachránit ty, kteří mu plně důvěřují. Stejně jako se v minulosti zasadil o vysvobození Izraele z egyptského otroctví, nyní by jej rád vyvýšil nad všechny národy světa. SU 150.4
Když král uslyšel inspirovaná slova, poznal, že popisují stav, v jakém se nachází jeho království. Vyděsilo jej, že v proroctvích, která pojednávala o odloučení Izraele od Boha, se hovořilo o přicházejícím neštěstí, kterému nelze nijak zabránit. Smysl slov byl natolik jasný, že nebylo možné, aby je král špatně pochopil. A na konci knihy, když Mojžíš připravoval lid na přicházející události, stálo: SU 150.5
“Ješurún ztučněl a zbujněl,
ztučněl jsi, obrostl tukem a ztloustl.
Bohem, který ho učinil, opovrhl,
potupil Skálu své spásy.
Bohy cizími ho popouzeli
k žárlivosti,
ohavnými modlami ho uráželi. SU 150.6
Obětovali běsům, a ne Bohu,
božstvům, jež ani neznali,
těm novým, nedávno povstalým,
před nimiž se vaši otcové
nechvěli hrůzou.
Opomněl jsi Skálu,
která tě zplodila,
zapomněls na Boha,
který tě v bolestech zrodil.
Hospodin to viděl. Odvrhl je,
uražen skutky svých synů a dcer.
Řekl: ‘Skryji před nimi svou tvář,
uvidím, jaký vezmou konec.
Je to proradné pokolení,
synové bez věrnosti.’
Jak to, že jeden zažene tisíc,
a dva zaženou na útěk deset tisíc!
Ne-li proto, že je prodala
jejich Skála,
že je Hospodin vydal v plen?
Má je pomsta i odplata,
přijde včas a jejich noha zakolísá,
den jejich běd se blíží,
řítí se na ně, co je jim
uchystáno.” 5. Mojžíšova 32,15-20.30.35. SU 151.1