Před mnoha lety se Jarobeám otevřeně postavil proti Bohu a dal v Bét-elu postavit neposvěcený oltář. Když pak král u oltáře poprvé pálil kadidlo, objevil se před ním znenadání Boží muž z Judeje, který “volal proti oltáři na Hospodinův pokyn: ‘Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: »Hle, Davidovu domu se narodí syn jménem Jóšijáš. Ten bude na tobě obětovat kněze posvátných návrší, kteří na tobě pálí kadidlo. Budou se na tobě spalovat i lidské kosti.«’” 1. Královská 13,2. SU 153.1
O tři století později zavítal Jóšijáš do Bét-elu, kde starobylý oltář stál. Nadešla chvíle, kdy se mělo ono proroctví, které prorok vyslovil před mnoha a mnoha lety, naplnit. SU 153.2
“Také oltář v Bét-elu, posvátné návrší, které udělal Jarobeám, syn Nebatův, jenž svedl Izraele k hříchu, také tento oltář i s posvátným návrším zbořil; posvátné návrší spálil a rozdrtil na prach a spálil i posvátný kůl. Pak se Jóšijáš ohlédl a spatřil hroby, které byly na té hoře. Dal z těch hrobů vyzvednout kosti a spálil je na oltáři. Tak jej poskvrnil podle Hospodinova slova, které provolal muž Boží, jenž tyto události předpověděl.” 2. Královská 23,15.16. SU 153.3
Na jižních svazích Olivové hory, naproti překrásnému Hospodinovu chrámu, který se tyčil na vrcholku hory Mórija, stály pohanské svatyně a modly, které tam umístil král Šalomoun ve snaze zalíbit se svým pohanským ženám (viz 1. Královská 11,6-8). Následující tři století vydávaly tyto veliké, ohyzdné modly tiché svědectví o odpadnutí nejmoudřejšího krále Izraele. Také je dal Jóšijáš odstranit. SU 153.4
Následně se král pokusil posílit víru Judy tím, že uspořádal hod beránka podle ustanovení uvedených v knize Zákona. “Takový hod beránka nebyl slaven ode dnů soudců, kteří soudili Izraele, ba ani po všechny dny králů izraelských a králů judských.” 2. Královská 23,22. Avšak Jóšijášova horlivost nemohla odčinit hříchy minulých generací, stejně jako nemohla zbožnost králových následovníků změnit srdce těch, kteří nechtěli zavrhnout modloslužbu a uctívat pravého Boha. SU 154.1
Od první oslavy hodu beránka vládl Jóšijáš více jak deset let. Ve věku třiceti devíti let padl v bitvě s egyptskými vojsky. “Celý Juda a Jeruzalém nad Jóšijášem truchlili. Jeremjáš složil na Jóšijáše žalozpěv.” 2. Paralipomenon 35,24.25. SU 154.2
Nezadržitelně se blížil okamžik, kdy měl být Jeruzalém zcela zničen a obyvatelé země odvedeni do babylónského zajetí. Tam se budou učit tomu, čemu se nechtěli naučit ve své zemi za mnohem příznivějších podmínek. SU 154.3