Bylo ale vůbec možné plánovanou reformu uskutečnit? Vždyť Izrael téměř překročil hranici Boží trpělivosti. SU 151.6
Naplněný smutkem a strachem Jóšijáš poklekl před Hospodinem a s bolestí v srdci jej prosil, aby zahladil hříchy nekajícného národa. SU 152.1
V té době žila v Jeruzalémě nedaleko chrámu prorokyně Chulda. Jejím prostřednictvím se král doptával Boha na to, jestli je v jeho silách zachránit chybující Izrael, který se ocitl na pokraji svého zániku. SU 152.2
Jelikož si král prorokyně nesmírně vážil, poslal k ní se vzkazem nejvlivnější muže království. Řekl jim: “Jděte se dotázat Hospodina ohledně mne i lidu a celého Judska, pokud jde o slova této nalezené knihy.” (2. Královská 22,13) SU 152.3
Prostřednictvím Chuldy Hospodin Jóšijášovi vzkázal, že zničení Jeruzaléma je neodvratitelné. Lid stihne zasloužený trest. Jejich smysly byly totiž pácháním zla natolik otupělé, že kdyby na ně nedopadl Boží soud, brzy by se opět vydali na cestu zániku. Prorokyně mužům pravila: “Vyřiďte muži, který vás ke mně poslal: Toto praví Hospodin: Hle, uvedu zlo na toto místo a na jeho obyvatele podle všech slov té knihy, kterou četl judský král. Protože mě opustili a jiným bohům pálili kadidlo, a tak mě uráželi vším tím, co svýma rukama udělali, roznítilo se mé rozhořčení na toto místo a neuhasne.” 2. Královská 22,15-17. SU 152.4
Ale protože se král před Bohem pokořil, přinesli mu poslové tento vzkaz: “Protože tvé srdce zjihlo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi uslyšel, co jsem mluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům, že tu bude spoušť a zlořečení, protože jsi roztrhl své roucho a přede mnou plakal, vyslyšel jsem tě, je výrok Hospodinův. Proto tě připojím ke tvým otcům, budeš uložen do svého hrobu v pokoji a tvé oči nespatří nic z toho zla, které uvedu na toto místo.” 2. Královská 22,19.20. SU 152.5
Král musel svěřit budoucí události do Božích rukou. Bůh mu však neodepřel příležitost k pokání a reformě, a Jóšijáš se rozhodl udělat vše, co bylo v jeho silách, aby plánovanou reformu uskutečnil. Okamžitě dal shromáždit starší, soudce a všechen lid. SU 152.6
Před tímto shromážděním pak sám král přečetl “všechna slova Knihy smlouvy, nalezené v Hospodinově domě” 2. Královská 23,2. Král byl při čtení hluboce pohnut a své poselství přednesl se zlomeným srdcem. Pohnutí, které bylo patrné ve výrazu královy tváře, závažnost čteného poselství, varování před přicházejícími soudy — to vše na lidi mocně zapůsobilo. Mnoho z nich se rozhodlo prosit spolu s králem za odpuštění. SU 152.7
Jóšijáš potom navrhl, aby se nejvyšší autority národa připojily k obyčejným lidem a slavnostně se Bohu zavázaly, že budou usilovat o nápravu. Shromáždění králova slova přijalo s takovým nadšením, v které král ani nedoufal. “Všechen lid se za smlouvu postavil.” 2. Královská 23,3. SU 152.8
Protože se však podle vzoru okolních národů příliš dlouho klaněli modlám, nebylo v lidských silách toto zlo zcela vymýtit. Jóšijáš se ale rozhodl očistit zemi a odhodlaně šel za svým cílem (viz 2. Královská 23,20.24). SU 152.9