Prorok nejprve Belšasarovi vyprávěl o Nebúkadnesarovu hříchu a úpadku, který přišel jako božský trest za jeho pýchu, a o tom, jak následně uznal moc a milosrdenství Boha Izraele. Potom Belšasara otevřeně a důrazně napomenul za jeho velkou nemorálnost a ukázal mu, čemu všemu se měl naučit, ale nenaučil. Protože se Belšasar nepoučil z událostí Nebúkadnesarova života, měl zakrátko sklidit ovoce svého vzpurného postoje. SU 199.1
“Ty, … Belšasare, jsi neponížil své srdce, ačkoli jsi o tom všem věděl, ale povýšil ses nad Pána nebes. Přinesli před tebe nádoby z jeho domu a pil jsi z nich víno ty i tvoji hodnostáři, tvé ženy i ženiny, a chválil jsi bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné a kamenné, kteří nic nevidí, neslyší ani nevědí. Boha, v jehož rukou je tvůj dech a všechny tvé cesty, jsi však nevelebil. Proto bylo od něho posláno zápěstí ruky a napsáno toto písmo.” Daniel 5,22-24. SU 199.2
Pak se Daniel otočil k nápisu na zdi a četl: “Mené, mené, tekel, ú-parsín.” I když ruka dávno zmizela, tato slova stále pronikavě zářila; a nyní shromáždění lidé se zatajeným dechem naslouchali slovům stařičkého proroka. “Toto je výklad těchto slov: Mené — Bůh sečetl tvé kralování a ukončil je. Tekel — byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký. Peres — tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům.” Daniel 5,25-28. SU 199.3
Oné poslední noci Belšasar a jeho velmoži při bláznivé oslavě naplnili míru viny kaldejského království. Od té chvíle už Boží ruka nemohla dále bránit blížící se katastrofě. “Léčili jsme Babylón,” řekl Bůh o těch, jejichž soudy dosáhly nyní až k nebi, “ale k vyléčení není.” Jeremjáš 51,9. Bohu nakonec nezbylo nic jiného, než nad Babylónem vyřknout neodvolatelný rozsudek. Belšasarovo království padne do rukou jiného krále. SU 199.4
Poté, co prorok domluvil, král přikázal, aby se mu dostalo slíbené odměny. SU 199.5
Před více než sto lety Bůh oznámil, že noc plná radovánek, během níž se král a jeho rádci budou společně rouhat Bohu, se rázem změní v noc strachu a zkázy. A nyní, ještě když všichni byli v hodovní síni, dostal král zprávu, že “okraj jeho města” padl do rukou nepřátel (Jeremjáš 51,31). V době, kdy král a jeho velmoži pili víno ze svatých nádob a chválili své bohy ze zlata a stříbra, Médové a Peršani, kteří odklonili rameno řeky Eufrat, prošli jeho vyschlým korytem přímo do středu nechráněného města. Nyní stála Kýrova vojska u zdí královského paláce. Město bylo plné vojáků nepřátelských armád. Jejich vítězný pokřik se mísil s výkřiky hrůzy překvapených zhýralců. SU 199.6
“Ještě té noci byl kaldejský král Belšasar zabit” a na jeho trůn usedl král cizího národa (Daniel 5,30). SU 199.7