Židovští proroci se o způsobu, jakým padne Babylón, vyjadřovali jasně. “Avšak Babylón náhle padne a roztříští se… Neboť přišel na něj, na Babylón, zhoubce, lapeni budou jeho bohatýři, jejich luky se polámou, neboť Bohem odplaty je Hospodin, vrchovatě jim odplatí. ‘Opojím jeho velmože, mudrce, místodržitele, zemské správce a bohatýry a usnou věčným spánkem a neprocitnou,’ je výrok Krále, jehož jméno je Hospodin zástupů.” Jeremjáš 51,8.56.57. SU 200.1
Tak “Babylón, skvost mezi královstvími, pyšná okrasa Kaldejců, dopadne jako Sodoma a Gomora, vyvrácené Bohem. Už nikdy nebude osídlen, nebude obydlen po všechna pokolení. Žádný Arab si tam nepostaví stan, pastýři tam nenechají odpočívat stáda, nýbrž divá sběř tam bude odpočívat, v jejich domech bude plno výrů, přebývat tam budou pštrosi, běsové tam budou poskakovat. V jeho palácích budou výt hyeny a v chrámech rozkoše šakalové. Jeho čas se přiblížil, dny nebudou mu prodlouženy.” Izajáš 13,19-22. SU 200.2
“Sestup a seď v prachu,
panno, dcero babylónská!
Seď na zemi, připravena o trůn,
kaldejská dcero! …
Řekla jsi: ‘Navěky budu paní!’
Nikdy sis nic k srdci nebrala,
nepamatovalas na poslední věci.
Proto slyš teď toto, požitkářko,
jež trůníš v bezpečí
a v srdci si namlouváš:
,Nade mne už není!
Já nebudu sedět jako vdova,
nepoznám, co je to ztratit děti.’
Dolehne na tebe obojí
naráz, v jediném dni,
bezdětnost i vdovství;
dolehnou na tebe plnou měrou
navzdory spoustě tvých kouzel
a nesčíslným zaklínadlům.
Ve své zlobě cítila ses
bezpečná a řeklas:
,Nikdo mě nevidí.’” Izajáš 47,1.7-10. SU 200.3
Proroctví hovořila o vzestupu a pádu velkých světových říší — o Babylónu, Médo-Persii, Řecku a Římu. V případě každé z nich, stejně jako v případě národů menšího významu, se historie vždy opakovala. Každá prošla obdobím zkoušek, ve kterém neobstála, její sláva vybledla a pozbyla své moci. Národy odmítaly Boží principy a samy si přivodily svou zkázu. Přesto však v průběhu staletí skrytě působila božská, všeovládající moc, která nenápadně uskutečňovala své záměry. SU 200.4