Na rozdíl od učitelů své doby se Spasitel bude stýkat s obyčejnými lidmi. Za celý svůj život se nikdy nezapojí do hlučných diskusí ani se nebude snažit okázalými gesty získat uznání lidí. Mesiáš bude skryt v Bohu a Bůh bude zjeven v jeho povaze. Bez Boží pomoci by muži a ženy klesali stále hlouběji a hlouběji. Jedině Stvořitel světa může padlým lidem vrátit život a ztracenou moc. SU 260.7
Boží Syn přijde “vyvýšit a zvelebit zákon” Izajáš 42,21. Zároveň jej zbaví obtížných nařízení, kterými jej zatížili lidé a kvůli kterým někteří odmítli sloužit Bohu. SU 260.8
“Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy… bude soudit nuzné spravedlivě, o pokorných v zemi bude rozhodovat podle práva.” Izajáš 11,2.4. SU 260.9
Vytrysknou prameny vod “k obmytí hříchu a nečistoty” Zacharjáš 13,1. SU 260.10
A synové lidští uslyší požehnané pozvání: SU 261.1
“Nakloňte ucho a pojďte ke mně,
slyšte a budete živi!
Uzavřu s vámi smlouvu věčnou,
obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná.” Izajáš 55,3. SU 261.2
Svými slovy i činy Mesiáš zjeví slávu Boha Otce a seznámí padlé lidi s nekonečnou láskou Boží. SU 261.3
“Jak pastýř pase své stádo,
beránky svou paží shromažďuje,
v náručí je nosí,
březí ovečky šetrně vede.” Izajáš 40,11. SU 261.4
“Zbloudilí duchem
poznají rozumnost,
mému naučení
se budou učit reptalové.” Izajáš 29,24. SU 261.5
Tak Bůh oznamoval světu příchod toho, který lidi vysvobodí z hříchu. Bohem inspirovaná proroctví ukazují k příchodu “toužebně očekávaného” (viz Ageus 2,7). Dokonce bylo pevně stanoveno i místo jeho narození a doba jeho příchodu. Syn Davidův se musí narodit v městě Davidově. Z Betléma “vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných” Micheáš 5,1. SU 261.6
“A ty Betléme v zemi judské,
zdaleka nejsi nejmenší
mezi knížaty judskými,
neboť z tebe vyjde vévoda,
který bude pastýřem
mého lidu, Izraele.” Matouš 2,6. SU 261.7