Za vlády krále Šalomouna projevil Jarobeám své schopnosti a jasný úsudek. Dlouhá léta věrné služby jej připravila na to, aby dokázal vládnout rozvážně a moudře. Ale Jarobeám se přestal spoléhat na Boha. SU 37.1
Začal se obávat, že by se vlády nad jeho poddanými mohl ujmout král sedící na Davidově trůnu. Myslel si, že pokud bude deset kmenů severního Izraele často navštěvovat bývalé město židovské monarchie, kde stále probíhala chrámová služba jako za časů krále Šalomouna, mnoho z nich se přidá na stranu jeruzalémského vladaře. Proto se rozhodl udělat opatření, jímž by tomu zabránil: zřídí na území, kterému vládl, dvě bohoslužebná místa — jedno v Bét-elu a druhé v Danu. Sem, nikoli do Jeruzaléma, pak bude zvát deset kmenů severního Izraele za účelem uctívání Boha. SU 37.2
Aby se mu jeho záměr zdařil, Jarobeám si usmyslel, že zapůsobí na představivost Izraelců tím, že vytvoří symbol přítomnosti neviditelného Boha. Na oltář těchto bohoslužebných míst dal umístit dva zlaté býčky. Tím přestoupil jasné Hospodinovo přikázání: “Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit.” 2. Mojžíšova 20,4.5. Vůbec si neuvědomil, do jakého nebezpečí Izraelce uvedl, když před ně postavil symboly, se kterými se jejich předci setkávali jako otroci v Egyptě. Ve snaze zabránit kmenům severního Izraele, aby každoročně navštěvovaly Svaté město, král využil ty nejhorší prostředky. “Už jste se dost nachodili do Jeruzaléma,” prohlásil. “Zde jsou tvoji bohové, Izraeli, kteří tě vyvedli z egyptské země!” 1. Královská 12,28. SU 37.3
Jarobeám se snažil přesvědčit Léviovce žijící v jeho království, aby sloužili jako kněží v nových svatyních v Bét-elu a Danu, ale nepodařilo se mu to. Proto udělal kněze “ze spodiny lidu” 1. Královská 12,31. Tento čin mnohým věrným lidem nahnal strach a přiměl je k tomu, aby utekli do Jeruzaléma, kde mohli Boha uctívat v souladu s neměnnými příkazy. SU 37.4