Konečně, “po mnoha dnech… se stalo slovo Hospodinovo k Elijášovi: ‘Jdi a ukaž se Achabovi, chci dát zemi déšť’” 1. Královská 18,1.2. Elijáš uposlechl Boží slovo a ihned se vydal na cestu. SU 51.1
Přibližně ve stejnou dobu si dal Achab zavolat Obadjáše, správce domu, a nařídil mu, aby se spolu s ním vydal k pramenům řek a pokusil se najít pastviny pro jejich vyhladovělá stáda. Jelikož si král plně uvědomoval, jaké má jeho království vyhlídky, rozhodl se osobně pomoct svému služebníkovi najít místa, kde by se jejich dobytek mohl napást. “Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel jinou cestou. Když byl Obadjáš na cestě, hle, Elijáš mu jde vstříc. Obadjáš ho zpozoroval, padl na tvář a zvolal: ‘Jsi to ty, Elijáši, můj pane?’” 1. Královská 18,6.7. SU 51.2
V době odpadnutí Izraele Obadjáš zůstal věrný. Králi se nepodařilo narušit jeho důvěru v Boha. Nyní jej Elijáš poctil tím, že mu svěřil důležitý úkol: “Jdi a vyřiď svému pánu: Je zde Elijáš.” SU 51.3
Na to mu vyděšený Obadjáš odvětil: “Čím jsem zhřešil, že vydáváš svého služebníka do rukou Achabovi, aby mě usmrtil?” Měl za to, že kdyby svěřený úkol splnil, jistojistě by zemřel. “Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není pronároda ani království, kam by můj pán nebyl poslal, aby tě vyhledal. Když řekli: ‘Není tady’, museli v tom království nebo národu odpřisáhnout, že tě nenašli. A ty nyní říkáš: ‘Jdi a vyřiď svému pánu: Je zde Elijáš.’ Stane se, že já od tebe odejdu a Hospodinův duch tě odnese nevím kam. Já to půjdu oznámit Achabovi, on tě nenajde a zabije mě.” 1. Královská 18,8-12. SU 51.4
Ve vážnosti Elijáš Obadjášovi odpřisáhl, že jeho námaha nebude marná: “Jakože živ je Hospodin zástupů, v jehož jsem službách, že se dnes před ním ukážu.” Po tomto ujištění “Obadjáš šel tedy naproti Achabovi a oznámil mu to.” 1. Královská 18,15.16. SU 51.5
V překvapení smíšeném se strachem král vyslechl vzkaz od muže, kterého se bál a nenáviděl zároveň a po kterém celou dobu usilovně pátral. Královo srdce se chvělo strachem: Chystá se tento prorok vynést nad Izraelem další rozsudek? Protože měl v živé paměti, jak Jarobeámovi znehybněla ruka, když ji chtěl vztáhnout proti Božímu proroku, neodvážil se na výzvu nereagovat ani si nedovolil proti Elijášovi zakročit. V doprovodu ozbrojených stráží se vyděšený vládce vydal za prorokem. SU 52.1