Pozemská Boží církev je spojená s nebeskou Boží církví. Věřící na zemi a nebeské bytosti, které nepadly, jsou členy jedné církve. Všechny nebeské bytosti se zajímají o shromáždění svatých, kteří se scházejí, aby na zemi uctívali Boha. Nebesa naslouchají svědectvím Ježíšových svědků na zemi a jejich chvály a díkůvzdání splývají s nebeským chorálem. Nebe je naplněné chválou, protože Kristus nezemřel za padlé Adamovy syny zbytečně. Zatímco andělé pijí přímo ze zřídla, svatí na zemi pijí z čistých pramenů vyvěrajících z trůnu, z pramenů, které obveselují Boží město. RPC 203.5
Ach, kéž bychom si uvědomili, jak blízko je nebe zemi! Třebaže si to pozemské děti neuvědomují, na každém kroku je provázejí andělé. Mlčenlivý svědek ochraňuje každou živou duši a snaží se ji přivést ke Kristu. Dokud má člověk naději, tedy až do okamžiku, kdy na sebe přivodí zkázu tím, že definitivně odmítne působení Ducha svatého, jej provázejí nebeské bytosti. Mějme na paměti, že každého pozemského shromáždění svatých se účastní Boží andělé, kteří naslouchají našim svědectvím, písním a modlitbám. Uvědomme si, že k našim chválám se přidávají andělské chóry v nebi. RPC 203.6
Když se tedy sobotu co sobotu scházíte, oslavujte toho, kdo vás povolal ze tmy do svého překrásného světla. Z celého srdce chvalte toho, “jenž nás miluje a svou krví nás zprostil hříchů…” Zjevení 1,5. Ať se Kristova láska stane předmětem promluv všech řečníků. Ať se ozývá v každé písni chval. Ať vás Duch svatý vede na modlitbách. A když budete naslouchat slovu života, ať odpověď vašeho srdce svědčí o tom, že poselství pochází z nebe. RPC 204.1
Bůh učí, že se máme shromažďovat v jeho domě, abychom v sobě rozvíjeli dokonalou Boží lásku. Díky tomu budou lidé moci vstoupit do příbytků, které Kristus připravil pro všechny, kdo jej milují. Tam se budou od soboty do soboty, od úplňku do úplňku scházet ve svatyni, aby společně vznešenými písněmi na věky věků vzdávali čest a chválu tomu, který sedí na trůnu, a Beránkovi. (Testimonies For The Church, sv. 6, s. 366-368) RPC 204.2