Když člověk holduje alkoholu, dobrovolně pije tekutiny, které jej — tvora, jenž byl stvořen k Božímu obrazu — snižují pod úroveň zvířete. Jeho mozek je ochromený, rozum otupělý, živočišné pudy nabývají na síle a člověk se začíná dopouštět nejstrašlivějších zločinů. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 561) RPC 93.1
Takový člověk pod vlivem alkoholických nápojů dělá to, co by ve střízlivém stavu s hrůzou odsoudil. Když je však pod vlivem alkoholu, je v moci satana. Ovládá jej a on s ním ochotně spolupracuje. (Temperance, s. 24) RPC 93.2
Když se satanu podaří přimět člověka, aby svou duši vyměnil za alkohol, převezme nad ním vládu. Zmocní se jeho těla, mysli a duše. Už to není onen člověk, kdo jedná, nýbrž satan. A satanova krutost se projevuje například v tom, když opilec vztáhne ruku na svou ženu, které slíbil, že ji bude milovat a opatrovat až do konce života. Takovéto skutky jsou výrazem satanovy násilnické povahy. (Testimonies For The Church, sv. 3, s. 561) RPC 93.3
Lidé, kteří pijí alkohol, se dobrovolně vydávají do satanových spárů. Satan pokouší ty, kdo zastávají zodpovědná místa u železnice, na parnících, řídí silniční nebo lodní dopravu, a vede je k tomu, aby se začali oddávat zvráceným chutím a zapomněli na Boha a jeho zákony. RPC 93.4
Přestávají si uvědomovat, co dělají. Špatně plní své povinnosti, vydávají nesprávné příkazy a svou liknavostí způsobují, že dochází ke srážkám aut či lodí. Všude vládne hrůza, lidé jsou mrzačeni nebo v důsledku těžkých zranění umírají. Tato situace se bude postupem času zhoršovat. RPC 93.5
Sklony k alkoholismu se předávají z generace na generaci. (Temperance, s. 34.38) RPC 93.6