Muži mají být pozorní, laskaví, stálí, věrní a milosrdní. Měli by ženám projevovat lásku a náklonnost. Budou-li se řídit Kristovými slovy, jejich láska nebude přízemní, nízká a smyslná a nebude příčinou rozvoje nemocí, tělesné degenerace a vyčerpání, které se projeví zejména u žen. Nebudou se oddávat uspokojování smyslných vášní a svým ženám nebudou soustavně opakovat, že jim musí být ve všem po vůli. Má-li muž ušlechtilý charakter, čisté srdce a vznešenou mysl, tedy vlastnosti, které má mít každý opravdový křesťan, projeví se to na kvalitě manželského vztahu. Je-li jeho mysl podřízená Kristu, nebude ničit své tělo, ale bude naplněný něžnou láskou a bude usilovat o dosažení křesťanského ideálu. RPC 119.4
Žádný muž nemůže svou ženu opravdu milovat, pokud ji ponižuje a nechá ji, aby sloužila jeho zvráceným vášním. Tím, že se mu ochotně podřizuje, ztrácí v jeho očích hodnotu. Když vidí, jak hluboko klesla, začne ji podezřívat, že je schopná se stejně snadno, jako se podřizuje jemu, podřídit i komukoli jinému. Začne pochybovat o její věrnosti, nabaží se jí a zaměří se na jiné objekty, které by uspokojily jeho nízké pudy. Přestane se řídit Božím zákonem. Takový muž je horší než zvíře; je to démon v lidském těle. Nemá ponětí, co je to opravdová, svatá láska, která má moc člověka zušlechtit a povznést. RPC 119.5
Žena na muže začne také žárlit a podezřívat ho, že kdyby se mu naskytla příležitost, s klidem by se začal dvořit jiné. Zjišťuje, že její muž se neřídí hlasem svědomí ani se nebojí Boha. Tyto posvěcené zábrany zničila smyslná vášeň. Všechno, co bylo v jejím muži božského, je nyní podřízeno nízké, smyslné touze. RPC 119.6