Kristus vzal na sebe lidství. Přišel na tento svět, aby se spojil s lidstvem a zjevil našeho nebeského Otce hříšným lidským bytostem. Ten, který byl u svého Otce od počátku, ten, který byl jasným obrazem neviditelného Boha, byl jediný, kdo mohl zjevit Boží povahu lidem. Byl ve všem učiněn podobným svým bratřím. Stal se člověkem z masa a kostí, jako jsme my. Míval hlad a žízeň. Býval unavený. Potřeboval jíst a občerstvit se spánkem. Sdílel osud člověka. Byl však neposkvrněným Božím Synem. Žil na zemi jako cizinec a host. Byl na světě, ale ne ze světa. Byl pokoušen a zkoušen, jako jsou dnes pokoušeni a zkoušeni lidé. Přesto však nikdy nezhřešil. Byl něžný, laskavý a soucitný. Vždy myslel na druhé. Představoval Boží povahu a neustále sloužil Bohu a člověku. ZNP 223.6
Kristus řekl: ZNP 223.7
“Hospodin mě pomazal k tomu,
abych nesl radostnou
zvěst pokorným,
poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem,
vyhlásit zajatcům svobodu…” ZNP 223.8
“a slepým navrácení zraku…” ZNP 223.9
“vyhlásit léto
Hospodinovy přízně,
…potěšit všechny truchlící.” Izajáš 61,1; Lukáš 4,18; Izajáš 61,2. ZNP 223.10
Kristus nás vybízí: “Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce.” Matouš 5,44.45. “Neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.” Lukáš 6,35. “On dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.” Matouš 5,45. “Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.” .Lukáš 6,36. ZNP 223.11
“Pro slitování a milosrdenství našeho Boha…
nás navštíví Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky
na cestu pokoje.” Lukáš 1,78.79. ZNP 224.1