Zpráva o tom, co se událo, se rychle donesla ke králi. Ten potvrdil vladařovo pozvání jeho rodiny a řekl: “Dám vám to nejlepší, co egyptská země má.” 1. Mojžíšova 45,18. Bratři byli posláni zpět s přehojnými zásobami potravin a vším potřebným k přestěhování celých jejich rodin a služebnictva do Egypta. NUD 110.2
Jákobovi synové se vrátili ke svému otci s radostnými zprávami: “Josef ještě žije, a dokonce je vladařem nad celou egyptskou zemí!” 1. Mojžíšova 45,26. Starý muž byl nejdříve ohromen. Nemohl uvěřit tomu, co slyšel. Avšak když viděl dlouhý průvod povozů a zvířata obtěžkaná nákladem a když Benjamín byl opět s ním, byl přesvědčen. Nanejvýš šťasten zvolal: “Stačí, můj syn Josef žije! Půjdu, abych ho ještě před smrtí uviděl.” 1. Mojžíšova 45,28. NUD 110.3
Deset bratrů se teď muselo ještě jednou pokořit. Vyznali se svému otci z podvodu a krutosti, která jemu i jim po tolik let ztrpčovala život. Jákob je nepodezíral z tak podlého hříchu, ale odpustil jim a požehnal svým chybujícím dětem. NUD 110.4
Otec a jeho synové se spolu se svými rodinami, stády a množstvím služebnictva brzy vydali na cestu do Egypta. Bůh k Jákobovi promluvil v nočním vidění: “Neboj se sestoupit do Egypta; učiním tě tam velikým národem. Já sestoupím do Egypta s tebou a já tě také určitě vyvedu.” 1. Mojžíšova 46,3.4. NUD 110.5
Abrahamovi bylo dáno zaslíbení, že jeho potomků bude jako hvězd. Doposud se však vyvolený lid rozmnožoval pomalu. A kenaanská země byla pod vládou mocných pohanských kmenů, které neměly být vykořeněny dříve než až ve “čtvrtém pokolení” (viz 1. Mojžíšova 15,16). Kdyby se Izraelovi potomci měli stát početným národem, museli by buď vyhnat obyvatele země, nebo se mezi ně rozptýlit. Kdyby se spolčili s Kenaanci, byli by v nebezpečí, že budou svedeni k modlářství. Egypt však nabízel podmínky nutné k naplnění Božího záměru. Zde se před nimi rozprostírala dobře zavlažovaná a úrodná část země, která skýtala všechny výhody k jejich rychlému rozmnožení. A zůstanou odlišným a odděleným lidem, vyloučeným z účasti na modloslužebnictví Egypta. NUD 110.6
Když karavana dorazila do Egypta, zamířila rovnou do země Gošen. Tam přijel Josef ve svém vladařském voze, doprovázen královskou družinou. Jeho mysl naplňovala jediná myšlenka, jeho srdce rozechvívala jediná touha. Když spatřil blížící se cestovatele, nemohl déle zadržet projevy lásky, kterou musel po tak dlouhá léta potlačovat. Seskočil z vozu a běžel vstříc svému otci, aby ho uvítal. “Padl mu kolem krku a na jeho šíji se rozplakal. Izrael Josefovi řekl: ‘Teď už mohu zemřít, když jsem spatřil tvou tvář a vím, že jsi ještě živ.’” 1. Mojžíšova 46,29.30. NUD 110.7
Josef se snažil uchránit své bratry před pokušeními, jimž by byli vystaveni na pohanském dvoře. Proto jim radil, aby řekli faraonovi jasně, jaké je jejich zaměstnání. Jákobovi synové této rady uposlechli a opatrně také řekli, že přišli do země, aby tu pobývali, nikoli aby se v ní trvale usadili. Tak si ponechali právo odejít, když se k tomu rozhodnou. NUD 111.1
Zanedlouho po jejich příchodu představil Josef svého otce vládci. Patriarcha byl v královských palácích cizincem. Avšak uprostřed nádherných přírodních výjevů se důvěrně stýkal s mocnějším Vládcem. Nyní, vědom si své přednosti, vztáhl ruce a požehnal faraonovi. NUD 111.2