Marta spěchala přivítat Ježíše se smíšenými pocity. V jeho tváři viděla stejnou přívětivost a lásku jako dříve. Věřila mu. Myslela však na svého milovaného bratra. I Ježíš ho měl rád. Litovala, že Spasitel nepřišel dříve, ale doufala, že i nyní je může nějak potěšit. Řekla: “Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.” Jan 11,21. Tato slova si obě sestry stále znovu opakovaly po celou dobu smutečních obřadů. TV 338.4
Ježíš s lidskou i božskou lítostí hleděl do Martiny ztrápené a ustarané tváře. Marta neměla v úmyslu připomínat, co se stalo. Slovy: “Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel,” vyjádřila vše. Když však viděla jeho laskavou tvář, dodala: “Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá.” Jan 11,22. TV 338.5
Ježíš její víru povzbudil. Řekl: “Tvůj bratr vstane.” Jan 11,23. Nechtěl v ní vyvolat naději na nějakou okamžitou změnu. Přál si, aby nemyslela jen na bezprostřední záchranu svého bratra, snažil se obrátit její pozornost na vzkříšení spravedlivých. V probuzení Lazara měla vidět zaslíbení a ujištění o tom, že Spasitel svou mocí vzkřísí všechny spravedlivé mrtvé. TV 338.6
Marta odpověděla: “Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.” Jan 11,24. Ježíš se stále snažil usměrnit její víru, a proto řekl: “Já jsem vzkříšení a život.” Jan 11,25. V Kristu je život, původní, nevypůjčený, neodvozený. “Kdo má Syna, má život.” 1. Janův 5,12. Kristovo božství je pro věřícího zárukou věčného života. Ježíš řekl: “Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?” Jan 11,25.26. Kristus měl na mysli svůj druhý příchod, kdy spravedliví mrtví vstanou v neporušitelné podobě a spravedliví živí budou přeneseni do nebe a nepoznají smrt. Zázrakem vzkříšení Lazara chtěl Kristus poukázat na vzkříšení všech spravedlivých, kteří zemřeli. Svým slovem a svými skutky se představil jako původce vzkříšení. Ježíš, který měl zanedlouho sám zemřít na kříži, tam stál s klíči smrti jako vítěz nad hrobem a prohlašoval, že má právo i moc dát věčný život. TV 338.7
Na Spasitelovu otázku: “Věříš tomu?” Marta odpověděla: “Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.” Jan 11,27. Význam Kristových slov sice plně nepochopila, ale vyznala, že věří v jeho božství a je přesvědčena, že může vykonat vše, co se mu zlíbí. TV 339.1
“S těmi slovy odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: ‘Je tu Mistr a volá tě.’” Jan 11,28. Mluvila velmi potichu, protože kněží a přední muži byli připraveni Ježíše zajmout při jakékoli příležitosti. V nářku truchlících však její slova nikdo nezaznamenal. TV 339.2