Josef s Marií zatím prožívali krušné chvíle. Při odchodu z Jeruzaléma ztratili Ježíše z dohledu a nevěděli, že tam zůstal. Země byla v té době hustě osídlena a karavany z Galileje bývaly velmi početné. Když Josef s Marií opouštěli město, byl všude veliký zmatek. Na cestě se věnovali přátelům a známým, a teprve když se stmívalo, si všimli, že s nimi Ježíš není. Zastavili se, aby si odpočinuli, a vtom si uvědomili, že jim chybí pomocná ruka jejich dítěte. Mysleli si, že je někde mezi přáteli a nedělali si starosti. Byl sice ještě malý, ale důvěřovali mu. Domnívali se, že až bude třeba, vytuší, že ho potřebují, a jako vždy jim přijde pomoci. Najednou však dostali strach. Hledali ho v celé karavaně, ale marně. S hrůzou si vzpomněli, jak ho chtěl kdysi Herodes zabít. Naplnily je chmurné předtuchy a trápily je výčitky svědomí. TV 47.5
Vrátili se do Jeruzaléma a znovu ho začali hledat. Druhý den, když byli spolu s ostatními v chrámu, upoutal jejich pozornost známý hlas. Nemohli se splést, nikdo neměl hlas jako on — vážný, upřímný, a přitom tak příjemný. TV 47.6