1 Avšak nyní se mi vysmívají ti, kteří jsou mladší než já, jejich otců jsem si vážil tak málo, že jsem je nestavěl ani ke svým ovčáckým psům. CzeCEP — Jób 30:1
2 K čemu je mi síla jejich rukou, když zhynula jejich svěžest? CzeCEP — Jób 30:2
3 Nouzí a hladověním vyčerpáni ohlodávají suchopár od včerejška pustý, zpustošený, CzeCEP — Jób 30:3
4 trhají lebedu mezi křovím a kořen kručinky jim je chlebem. CzeCEP — Jób 30:4
5 Byli vypuzeni z obce, pokřikovali za nimi jako za zlodějem; CzeCEP — Jób 30:5
6 musejí bydlet ve srázných úvalech, v podzemních slujích a pod útesy, CzeCEP — Jób 30:6
7 hýkají v křoví, zalezlí pod kopřivami, CzeCEP — Jób 30:7
8 bloudové, bezejmenní, ze země vymrskaní. CzeCEP — Jób 30:8
9 A teď jsem jim předmětem popěvků a řečí; CzeCEP — Jób 30:9
10 hnusí si mě a vzdalují se ode mne, nestydí se mi do tváře plivat. CzeCEP — Jób 30:10
11 Bůh rozvázal mé stanové lano, pokořil mě, a oni všechny zábrany odhodili. CzeCEP — Jób 30:11
12 Vyvstávají z pravé strany jako roj, podrážejí mi nohy, navršili proti mně cesty svých běd, CzeCEP — Jób 30:12
13 rozkopali moji stezku, usilují o můj pád a nebrání jim nikdo. CzeCEP — Jób 30:13
14 Jakoby širokou průrvou přicházejí, valí se uprostřed trosek. CzeCEP — Jób 30:14
15 Proti mně se obrátily hrůzy, jako vítr pronásledují mě za šlechetnost, jako oblak odplynula moje spása. CzeCEP — Jób 30:15
16 A nyní je vylita má duše ve mně, chopily se mě dny pokoření. CzeCEP — Jób 30:16
17 V noci mě bodá v kostech, hlodá mě bolest neutuchající. CzeCEP — Jób 30:17
18 Pro úpornou bolest se změnil můj oděv, sevřela mě jako pás suknici; CzeCEP — Jób 30:18
19 jsem smeten do bláta, podoben prachu a popelu. CzeCEP — Jób 30:19
20 Volám k tobě o pomoc, a ty mi neodpovídáš, stojím tu, měj pro mě pochopení. CzeCEP — Jób 30:20
21 Změnil ses mi v krutého protivníka, strojíš mi úklady svou mocnou rukou. CzeCEP — Jób 30:21
22 Unášíš mě větrem jako na voze, až mě opouštějí smysly. CzeCEP — Jób 30:22
23 Vím, že mě předáš smrti, přivedeš do domu, kde se setká všechno živé. CzeCEP — Jób 30:23
24 Nikdo nepodá ruku do sutin, kdyby z nich hynoucí o pomoc volal. CzeCEP — Jób 30:24
25 Neplakal jsem snad za krušných dnů, nestaral jsem se o ubožáka? CzeCEP — Jób 30:25
26 Dobro jsem s nadějí očekával, a přišlo zlo, čekal jsem na světlo, a přišlo mračno. CzeCEP — Jób 30:26
27 Mé útroby neklidně vřou, mám před sebou dny utrpení. CzeCEP — Jób 30:27
28 Chodím zarmoucen, ačkoli nepálí slunko, povstávám ve shromáždění a volám o pomoc. CzeCEP — Jób 30:28
29 Stal jsem se bratrem šakalů, druhem pštrosů. CzeCEP — Jób 30:29
30 Kůže na mně zčernala, kosti mám horkostí rozpálené. CzeCEP — Jób 30:30
31 Má citara zní při truchlení, moje flétna při hlasu plačících.” CzeCEP — Jób 30:31