1 “Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou? CzeCEP — Jób 31:1
2 Jaký je úděl od Boha shůry, dědictví od Všemocného z výšin? CzeCEP — Jób 31:2
3 Zdali ne bědy pro bídáka a neštěstí pro pachatele ničemností? CzeCEP — Jób 31:3
4 Nevidí snad Bůh mé cesty a nepočítá všechny mé kroky? CzeCEP — Jób 31:4
5 Jestliže jsem licoměrně jednal a moje noha spěchala za lstí, CzeCEP — Jób 31:5
6 ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost. CzeCEP — Jób 31:6
7 Jestliže se můj krok odchýlil z cesty a mé srdce si šlo za mýma očima nebo poskvrna ulpěla na mých dlaních, CzeCEP — Jób 31:7
8 ať jiný sní, co zaseju, a moji potomci ať jsou vykořeněni. CzeCEP — Jób 31:8
9 Jestliže se mé srdce dalo zlákat cizí ženou a já jsem strojil nástrahy u dveří svého druha, CzeCEP — Jób 31:9
10 ať moje žena jinému mele a jiní ať se sklánějí nad ní. CzeCEP — Jób 31:10
11 Byla by to přece mrzkost, nepravost hodná odsouzení, CzeCEP — Jób 31:11
12 byl by to oheň, jenž zžírá v říši zkázy, který do kořenů zničí všechnu mou úrodu. CzeCEP — Jób 31:12
13 Jestliže jsem porušil právo svého otroka či otrokyně, když se mnou vedli spor, CzeCEP — Jób 31:13
14 co bych měl udělat, až Bůh povstane, co mu odvětím, až mě bude stíhat? CzeCEP — Jób 31:14
15 Což ten, který mě učinil v mateřském životě, neučinil i jeho, nebyl to týž, který nás připravil v lůně? CzeCEP — Jób 31:15
16 Jestliže jsem odmítl nuzákovo přání, oči vdovy nechal hasnout v beznaději CzeCEP — Jób 31:16
17 a sám pojídal své sousto, aniž z něho též sirotek jedl - CzeCEP — Jób 31:17
18 ten přec od mládí už se mnou rostl jak u otce, také vdovu jsem od života své matky vodil -, CzeCEP — Jób 31:18
19 jestliže jsem viděl hynoucího bez oděvu, že se ubožák čím přikrýt nemá, CzeCEP — Jób 31:19
20 jestliže mi jeho bedra nežehnala za to, že se ohřívá vlnou mých jehňat, CzeCEP — Jób 31:20
21 jestliže má ruka hrozila sirotkovi, ač jsem v bráně viděl, že mu mohu pomoci, CzeCEP — Jób 31:21
22 ať mi odpadne lopatka od ramene a paže se mi vylomí z kloubu. CzeCEP — Jób 31:22
23 Propadl bych jistě strachu, bědám Božím, na nic bych se nevzmohl před jeho vznešeností. CzeCEP — Jób 31:23
24 Jestliže jsem svou důvěru složil v zlato, třpytivému zlatu říkal: »V tebe doufám”, CzeCEP — Jób 31:24
25 jestliže jsem se radoval, že jsem tak zámožný, že má ruka nabyla úctyhodného jmění, CzeCEP — Jób 31:25
26 jestliže jsem viděl světlo sluneční, jak září, a měsíc, jak skvostně pluje po obloze, CzeCEP — Jób 31:26
27 a mé srdce potají se dalo zlákat, abych polibek svých úst jim rukou poslal, CzeCEP — Jób 31:27
28 i to by byla nepravost hodná odsouzení, neboť bych tím zapřel Boha shůry. CzeCEP — Jób 31:28
29 Jestliže jsem se zaradoval ze zániku toho, kdo mě nenáviděl, a byl rozjařen, že potkalo ho něco zlého - CzeCEP — Jób 31:29
30 vždyť jsem nedal svým ústům zhřešit, nevyprošoval jsem si pro něho kletbu, CzeCEP — Jób 31:30
31 lidé z mého stanu si nestěžovali: »Kéž by nám dal trochu masa, nejsme syti«, CzeCEP — Jób 31:31
32 cizinec nezůstával přes noc venku, pocestnému jsem otvíral dveře -, CzeCEP — Jób 31:32
33 jestliže jsem po lidsku své přestoupení skrýval, nepravost svou tajně uložil v své hrudi, CzeCEP — Jób 31:33
34 že bych se byl lekal početného davu a že bych se opovržení lidských čeledí děsil, pak ať zmlknu a nevyjdu ze dveří. CzeCEP — Jób 31:34
35 Kéž bych měl někoho, kdo by mě vyslyšel! Zde je mé znamení. Ať mi Všemocný odpoví. Můj odpůrce sepsal zápis. CzeCEP — Jób 31:35
36 Klidně si jej vložím na rameno, ovinu si jej jak věnec. CzeCEP — Jób 31:36
37 O každém svém kroku mu povím, jako vévoda přistoupím k němu. CzeCEP — Jób 31:37
38 Jestliže má půda proti mně křičela a její brázdy přitom plakaly, CzeCEP — Jób 31:38
39 jestliže jsem její sílu spotřeboval bez placení a její vlastníky odbýval, CzeCEP — Jób 31:39
40 ať místo pšenice vzejde trní, místo ječmene býlí.” Zde končí Jóbova slova. CzeCEP — Jób 31:40