Pravý kazatel usiluje o záchranu druhých lidí. Pro jejich dobro je schopný obětovat svůj čas a vynaložit jakékoli úsilí. PNL 206.1
Svým životem a učením nám dal Kristus dokonalý příklad nesobecké služby, která má svůj původ v Bohu. Bůh nežije sám pro sebe. Tím, že stvořil svět a udržuje všechny věci, bez ustání slouží druhým. “On dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť po-sílá na spravedlivé i nespravedlivé.” (Mt 5,45) Stejně dokonalou službou pověřil Otec i svého Syna. Bůh postavil Ježíše do čela lidstva, aby svým příkladem poučil člověka, co znamená sloužit druhým. Celý Kristův život byl podřízen zákonu služby. Ježíš sloužil a pomáhal všem lidem. PNL 206.2
Stále znovu a znovu se Kristus snažil vštípit tuto zásadu svým učedníkům. Když ho Jakub a Jan požádali o přední místa v jeho království, řekl: “Kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; a kdo chce být mezi vámi první, buď vaším otrokem. Tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.” (Mt 20,26-28) PNL 206.3
Od svého nanebevstoupení pokračuje Kristus ve svém díle na této zemi prostřednictvím svých vyvolených poslů. Skrze ně promlouvá ke svým dětem a pomáhá jim v nesnázích. Vůdce a hlava církve řídí své dílo pomocí lidských nástrojů, které Bůh ustanovil za své zástupce. PNL 206.4