Ježíš rozhodl, že se s učedníky setká v Galileji. Jakmile skončil velikonoční týden, vydali se učedníci na cestu. Kdyby se nezúčastnili slavnosti v Jeruzalémě, mohl by to někdo považovat za projev nepřátelství či kacířství. Proto tam zůstali až do konce. Potom se s radostí vraceli domů, aby se setkali se Spasitelem, jak jim vzkázal. TV 516.1
Bylo jich celkem sedm. Na sobě měli obyčejný rybářský oděv. Byli chudí na pozemské statky, ale bohatí poznáním pravdy a životem v ní. To byl v Božích očích ten nejdůležitější předpoklad učitelského povolání. Nikdy nestudovali v prorockých školách, ale tři roky se učili u největšího Učitele, jakého svět kdy poznal. Pod jeho vedením dosáhli takového vzdělání, moudrosti a ušlechtilosti, že mohli k poznání pravdy přivádět další lidi. TV 516.2
Značnou část své pozemské služby strávil Kristus v blízkosti Galilejského jezera. Když se tam učedníci shromáždili na klidném a nerušeném místě, všechno kolem jim připomínalo Spasitele a jeho mocné skutky. Na tomto jezeře se v minulosti třásli hrůzou z příboje rozbouřených vln, které je chtěly pohltit. Ježíš k nim tehdy přišel po vodě a zachránil je. Bouře na jeho slovo ustala. Viděli i místo, kde Ježíš několika chleby a rybami nasytil deset tisíc lidí. Nedaleko se rozprostíralo Kafarnaum, kde Pán vykonal mnoho zázraků. Učedníci se rozhlíželi po krajině a v mysli se jim okamžitě vybavovaly vzpomínky na Spasitelova slova a skutky. TV 516.3
Byl příjemný večer. Petr, který měl stále ještě rád lodě a rybaření, navrhl, aby se vydali na jezero a spustili sítě. Všichni souhlasili a ochotně se k němu přidali. Potřebovali již nějaké jídlo a oblečení. Úspěšný noční rybolov by jim v tom mohl pomoci. Vypluli tedy na své lodi, ale nic nechytili. Celou noc se zbytečně namáhali. Dlouhé hodiny mluvili o nepřítomném Pánu a vzpomínali na podivuhodné události, které s ním při jeho službě u jezera prožili. Přemýšleli o tom, co s nimi bude. Vyhlídky, které se před nimi otevíraly, nebyly zrovna radostné. TV 516.4
Celou dobu je z břehu sledoval osamělý pozorovatel. Učedníci ho však neviděli. Konečně začalo svítat. Loď byla jen kousek od břehu a učedníci si všimli cizince, který tam stál. Zeptal se jich: “‘Nemáte něco k jídlu?’ Odpověděli: ‘Nemáme.’ Řekl jim: ‘Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete.’ Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb.” Jan 21,5.6. TV 516.5
Jan cizince poznal a zavolal na Petra: “To je Pán.” Jan 21,7. Petr měl takovou radost, že hned skočil do vody a za chvíli už stál u svého Mistra. Ostatní zůstali na lodi a dopluli ke břehu se sítí plnou ryb. “Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb.” Jan 21,9. TV 517.1
Byli tak překvapení, že se ani neptali, kde se tam vzal oheň a jídlo. Ježíš jim řekl: “Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!” Jan 21,10. Petr spěchal k síti a pomáhal ostatním vytáhnout ji na břeh. Když bylo vše připraveno, pozval Ježíš učedníky k jídlu. Lámal pokrm a podával jim ho. Všichni jej poznali. Vzpomínali na nasycení pětitisícového zástupu na úpatí hory. Zmocnila se jich však tajemná bázeň a jen tiše hleděli na zmrtvýchvstalého Spasitele. TV 517.2
V mysli se jim živě vybavila chvíle, kdy je Ježíš u jezera vyzval, aby jej následovali. Pamatovali si, jak na jeho pokyn veslovali do hluboké vody, spustili síť a chytili tolik ryb, že se síť trhala. Potom je Ježíš vybídl, aby opustili své rybářské lodě. Slíbil, že z nich udělá rybáře lidí. Nyní zázrak zopakoval, aby jim celou událost připomněl. Přál si, aby se jim nesmazatelně vryla do paměti. Znovu potvrdil poslání učedníků. Chtěl, aby pochopili, že jeho smrt je nezbavila zodpovědnosti, kterou jim svěřil. V budoucnu už s nimi sice neměl osobně být a oni už se neměli živit svým původním povoláním, ale zmrtvýchvstalý Spasitel se o ně chtěl i nadále starat. Budou konat jeho dílo a on jim zajistí vše, co budou potřebovat. Úmyslně jim přikázal hodit síť na pravou stranu lodi. Právě na té straně stál na břehu i on. Byla to strana víry. Pokud budou pracovat s ním a spojovat své lidské úsilí s jeho mocí, budou mít vždy úspěch. TV 517.3