Kristus jim chtěl dát ještě další ponaučení, zvláště Petrovi. Petr, který dříve tak horlivě vyznával svoji věrnost, Pána zapřel. Potupil jej a ztratil důvěru ostatních učedníků. Ti si mysleli, že již mezi ně nebude moci dále patřit. On sám si uvědomoval, že se zpronevěřil svěřenému dílu. Dříve než bude znovu povolán k apoštolskému poslání, musí přede všemi dokázat, že svého činu lituje. Jinak by tento hřích mohl mařit jeho působení jako Kristova služebníka, i kdyby se z něho kál. Spasitel mu dal příležitost, aby si znovu získal důvěru bratrů a aby, pokud možno, napravil potupu, kterou evangeliu způsobil. TV 517.4
To je poučení pro všechny Kristovy následovníky. Evangelium v ničem neustupuje zlu. Neomlouvá hřích. Tajné přestoupení má být tajně vyznáno Bohu. Veřejný hřích vyžaduje veřejné vyznání. Pohana jako následek učedníkova hříchu dopadá na Krista. Satan v takovém případě jásá a slabší povahy se pohoršují. Učedník má udělat vše pro to, aby upřímným veřejným pokáním pohanu smazal. TV 517.5
Když Kristus a učedníci na břehu jezera jedli, řekl Spasitel Petrovi: “Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?” (Jan 21,15) a ukázal na jeho bratry. Petr kdysi řekl: “Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!” Matouš 26,33. Tentokrát o sobě mluvil střízlivěji: “Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.” Jan 21,15. V jeho odpovědi nebylo žádné horlivé ujišťování o tom, že jeho láska je větší než láska ostatních učedníků. Petr svou oddanost nijak nehodnotil. Posouzení nechal na Ježíši, který zná všechny pohnutky srdce. Řekl jen: “Ty víš, že tě mám rád.” A Ježíš odvětil: “Pas mé beránky.” Jan 21,15. TV 517.6
Ježíš se jej ještě jednou zeptal: “Šimone, synu Janův, miluješ mne?” Už se neptal, zda jej Petr miluje víc než ostatní. A Petr odpověděl stejně jako předtím, bez zvláštního ujišťování: “Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.” Ježíš mu řekl: “Buď pastýřem mých ovcí!” Spasitel jej zkoušel ještě potřetí: “Šimone, synu Janův, máš mne rád?” Petr zesmutněl, myslel si, že Ježíš pochybuje o jeho lásce. Věděl, že Pán má důvod mu nedůvěřovat, a s bolestí v srdci odpověděl: “Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.” Na to mu Ježíš řekl: “Pas mé ovce!” Jan 21,16.17. TV 518.1
Petr třikrát veřejně zapřel svého Pána a Ježíš se třikrát nechal ujistit o jeho lásce a věrnosti, třikrát položil Petrovi otázku, která zraňovala jeho srdce jako ostrý šíp. Odhalil ostatním učedníkům hloubku Petrovy lítosti a ukázal, jak opravdově se tento dříve chvástavý muž pokořil. TV 518.2
Petr byl přirozeně ukvapený a vznětlivý a satan obrátil tyto vlastnosti proti němu. Krátce předtím, než selhal, mu Ježíš řekl: “Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím.” Lukáš 22,31.32. Tato chvíle přišla, Petr se očividně obrátil. Jeho odpovědi na Kristovy otázky nebyly ukvapené ani sebejisté. Petr se pokořil a činil pokání. Díky tomu byl pro pastýřskou službu lépe připraven než kdykoliv předtím. TV 518.3
Když Kristus znovu povolal Petra do své služby, uložil mu nejprve pást beránky. V tomto směru měl Petr jen nepatrné zkušenosti. Úkol vyžadoval velkou pozornost, lásku, trpělivost a vytrvalost. Petr měl sloužit lidem, kteří právě uvěřili. Měl učit nevzdělané, otevírat jim Písmo a vychovávat je k užitečné práci v Kristově díle. Petr zatím nebyl na toto poslání dostatečně připraven a ani nechápal jeho význam. Ježíš mu však tuto odpovědnost svěřil. Trpká zkušenost a pokání Petra pro tuto službu náležitě připravily. TV 518.4
Před svým selháním mluvil Petr často ukvapeně a neuváženě. Vždy ochotně opravoval druhé a svůj názor vyjadřoval dřív, než si jej stačil promyslet nebo než si ujasnil, co chce vlastně říci. Po svém obrácení byl však úplně jiný. Horlivost mu sice zůstala, ale usměrňovala ji Kristova milost. Petr už nebyl prudký, sebejistý ani povýšený. Byl z něho klidný, ukázněný a učenlivý křesťan. Byl schopen pást beránky i ovce Kristova stáda. TV 518.5
Spasitelův postoj k Petrovi byl poučením nejen pro samotného Petra, ale i pro ostatní učedníky. Ukazoval jim, že s hříšníky mají jednat trpělivě, soucitně a s láskou jim odpouštět. Petr sice svého Pána zapřel, ale Ježíš jej nikdy nepřestal milovat. Podobně má i každý pastýř milovat svěřené ovce a beránky. Petr si měl být vědom své vlastní slabosti, nezapomínat na svůj pád a zacházet se stádem tak laskavě, jako Kristus zacházel s ním. TV 518.6
Otázka, kterou Kristus Petrovi položil, byla velmi důležitá. Pán vyslovil jedinou podmínku nutnou pro to, aby člověk mohl být jeho učedníkem a pracovat v jeho službě. Zeptal se: “Miluješ mne?” Láska je totiž tím nejdůležitějším předpokladem. I kdyby byl Petr ve všem dokonalý, bez lásky ke Kristu by nemohl být věrným pastýřem Pánova stáda. Vzdělání, laskavost, výmluvnost, vděčnost a horlivost sice napomáhají úspěchu díla, ale bez Ježíšovy lásky v srdci nemůže křesťan ve službě obstát. TV 519.1