Společnosti pracovníků

Během noci 27. února (1910) jsem měla vidění, ve kterém přede mnou stála jako živá skutečnost neoslovená města, a byla jsem otevřeně poučena, že by se měly zásadně změnit dosavadní metody práce. Po měsíce byla moje mysl zaujata touto situací, a tak jsem naléhala, aby byly zorganizovány společnosti, které by byly pilně vyškoleny, aby pracovaly v našich velkých městech. Tito pracovníci by měli pracovat ve dvojicích a čas od času by se měli všichni společně sejít, aby se sdíleli o svých zkušenostech, modlili se a plánovali způsob, jak co nejrychleji oslovit lidi, aby tak mohli pokud možno vykoupit čas. (Manuscript 21, 1910)DZ 19.1

Stále přede mnou leží naléhavost toho, abychom razili naši cestu ve velkých městech. Pán léta zdůrazňuje tuto naši povinnost, a přesto vidíme, jak poměrně málo práce bylo vykonáno v těchto velkých centrech plných obyvatel. Když se tohoto díla nechopíme určeným způsobem, satan znásobí těžkosti, které nebude snadné překonat. Jsme vzdáleni záměru díla, které by mělo být vykonáno na těchto dlouho zanedbávaných místech. Práce bude nyní mnohem obtížnější, než by byla před několika málo lety. Ale pokud se chopíme díla ve jménu Páně, budou překážky odstraněny a jasná vítězství budou naše.DZ 19.2

V tomto díle jsou potřební lékaři i služebníci evangelia. Musíme prosbami naléhat na Pána a vší silou, jak jen to nejlépe dovedeme, usilovat o to, aby ve velkých městech došlo k průlomu. Kdybychom v minulosti pracovali podle Božích plánů, mnohá světla, která nyní vyhasínají, by jasně svítila. (Medical Ministry, s. 301,302)DZ 19.3