24. kapitola — Výchova k práci a zručnosti

“Zakládejte si na tom, že budete … získávat obživu vlastníma rukama.” 1. Tesalonickým 4,11.Vy 127.1

Při stvoření Bůh určil práci, aby byla pro člověka požehnáním. Měla mu přinést rozvoj, sílu a radost. Pádem do hříchu se však změnily podmínky na zemi, a tím i podmínky pro lidskou práci. I když k ní dnes patří také únava a bolest, stále zůstává zdrojem radosti, rozvoje a ochranou před pokušením. Nutnost kázně při práci totiž působí proti naší pohodlnosti, rozvíjí naši píli, čistotu a pevnost. Stává se tak součástí Božího plánu, pomocí něhož Bůh léčí důsledky našeho pádu do hříchu.Vy 127.2

Mladé lidi bychom měli vést, aby si uvědomovali skutečnou vznešenost práce. Ukažme jim, že i Bůh neustále pracuje. Také všechno v celé přírodě koná určené dílo. Činnost se projevuje v celém stvoření. Bůh očekává aktivitu i od nás. Čeká, že naplníme své poslání.Vy 127.3

Při práci musíme spolupracovat s Bohem. On nám dává zemi s jejími poklady; my je ale musíme uzpůsobit pro svoji potřebu a užitek. On způsobuje růst stromů, ale je na nás, abychom připravili dřevo, ze kterého se pak staví domy. On ukryl v zemi zlato a stříbro, železo a uhlí. My však musíme vynaložit úsilí, abychom je získali.Vy 127.4

Vysvětleme svým žákům, že Bůh sice všechno stvořil a stále to udržuje, ale zároveň nás vybavil mocí, ne nepodobnou té, kterou má on. Bylo nám dáno, abychom uměli do určité míry ovládat síly přírody. Tak jako Bůh vytvořil z chaosu krásnou Zemi, můžeme i my vnášet do chaosu krásu a řád. I když je dnes už celá planeta zasažena zlem, přesto můžeme při každé dokončené práci cítit podobnou radost, jakou prožívá Bůh, který své dílo zálibně zhodnotil jako “velmi dobré”.Vy 127.5

Nejpřínosnějším cvičením pro mladé lidi je právě užitečné zaměstnání. Pro malé děti jsou nejlepším zdrojem rozptýlení i rozvoje hry, které by měly podporovat jejich tělesný, duševní i duchovní růst. S postupným rozvojem jejich síly a inteligence nacházejí své potěšení v užitečné činnosti. Naučí-li se jejich ruce pomáhat druhým a přebírat úměrný podíl životních povinností, ovlivní to kladně rozvoj jejich myšlení a charakteru.Vy 127.6

Je třeba, aby mladí lidé správně pochopili, že život tvoří usilovná práce, odpovědnost a spolehlivost. Potřebují výchovu, která jim umožní stát se praktickými muži a ženami schopnými řešit životní problémy. Potřebují se naučit, že kázeň, systematičnost a dobrá organizace práce jsou pro ně důležité nejen jako ochrana před proměnami života, ale také jako podpora jejich celkového rozvoje.Vy 128.1

Navzdory všemu, co bylo o důstojnosti práce řečeno a napsáno, převládá stále pocit, že fyzická práce člověka ponižuje. Mladí lidé často dělají všechno pro to, aby se stali učiteli, úředníky, obchodníky, lékaři nebo právníky. Chtějí tak dosáhnout postavení, které nevyžaduje tělesnou námahu. Mladé ženy se vyhýbají domácím pracím a hledají vzdělání v jiných oblastech.Vy 128.2

Mladí lidé potřebují pochopit, že poctivá manuální práce nikoho neponižuje. Člověka ponižuje zahálka a závislost na druhých. Zahálka podporuje samolibost a výsledkem je prázdný a neplodný život, který je úrodnou půdou pro každé zlo. “Země, která často přijímá déšť a rodí užitečnou rostlinu těm, kdo ji obdělávají, má účast na Božím požehnání. Rodí-li však jen trní a bodláčí, je nepotřebná a blízká prokletí a nakonec bývá vypálena.” Židům 6,7.8.Vy 128.3

Studenti se často ve školách učí věcem, které nejsou pro jejich životní rozvoj a blaho příliš důležité. Škola by je však měla v prvé řadě naučit, jak zvládat každodenní povinnosti. Je jistě dobré, pokud mladá žena ovládá francouzštinu, algebru či hraje dobře na klavír. Nedokáže-li se však postarat o domácnost, schází jí něco důležitého.Vy 128.4

Pro zdraví a spokojenost celé rodiny není nic podstatnějšího, než aby se žena stala zručnou a moudrou kuchařkou. Špatně připravené a nezdravé jídlo může omezovat nebo mařit užitečnost dospělých a rozvoj dětí. Na druhé straně přípravou potravy odpovídající potřebám těla, která je zároveň chutná a lákavá, může kuchařka vykonat stejně tolik dobra, jako může v opačném případě způsobit zla. V mnohém ohledu tedy závisí životní pohoda a spokojenost na plnění obyčejných povinností.Vy 128.5

Jelikož by se na chodu domácnosti neměly podílet jen ženy, ale také muži, potřebují se i malí chlapci učit domácím pracím stejně jako děvčata. Chlapec, který si dokáže ustlat postel, uklidit pokoj, umýt nádobí, připravit jídlo nebo si vyprat a spravit své vlastní oblečení, neztrácí nic ze své mužnosti. Taková příprava naopak přispěje k jeho spokojenosti a užitečnosti. Podobně je i pro dívky užitečné zvládnout různé “mužské” práce, zapřáhnout a řídit koně, umět používat kladivo, pilu či jiné nářadí. Budou tak lépe připraveny na nenadálé životní události.Vy 128.6

Děti se mohou z Bible také naučit, jak si Bůh váží člověka, který poctivě manuálně pracuje. Mohou se tam dočíst třeba o “prorockých žácích”, kteří si sami stavěli školu (2. Královská 6,1-7).Vy 129.1

Dozví se i o poctivém tesaři jménem Ježíš nebo o Pavlovi, který vyráběl stany. Tito lidé spojili své nebeské povolání s namáhavým řemeslem. Bible vypráví o chlapci, který měl pět chlebů a Spasitel je použil při úžasném zázraku nasycení velkého zástupu. Hovoří také o Tabitě — švadleně, která byla vzkříšena z mrtvých, aby mohla pokračovat ve výrobě oděvů pro chudé.Vy 129.2

Kniha Přísloví krásně popisuje moudrou ženu, která se stará “o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama.” “Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám …, vysází vinici … a posílí své paže.” “Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku.” “Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí.” Přísloví 31,13-27.Vy 129.3

O takové ženě Bůh říká: “Žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!” Přísloví 31,30.31.Vy 129.4

Domov je nejlepším místem, kde by dítě mělo dostat základy řemeslné zručnosti. Ale ani ve školách by se nemělo zapomínat na technické vybavení pro takový výcvik. Částečně by se tím nahradila potřeba tělocvičen, a ještě by to přispělo k upevnění kázně. Výchova k práci a zručnosti zasluhuje mnohem více pozornosti, než se jí dosud dostává. Školy by se neměly zaměřit pouze na duševní a morální stránky života, ale i na tělesný rozvoj a výuku zručnosti. Žáci by se v nich měli naučit také něco o zemědělství, řemeslech, finančním vedení domácnosti, zdravém vaření, šití, péči o nemocné a podobně. Pod vedením zkušených instruktorů pak mohou pracovat na školních zahradách, dílnách nebo ošetřovnách.Vy 129.5

Práce má mít konkrétní cíl a má být konána pečlivě. Každý člověk by měl mít alespoň základní znalosti nejrůznějších oborů, jeden pak musí ovládat důkladně. Po ukončení školy by měl každý mladý člověk ovládat nějaké řemeslo nebo obor, kterým by si v případě potřeby mohl vydělávat na živobytí.Vy 129.6

Někteří lidé namítají, že potřebné vybavení pro takovou výuku by znamenalo pro školy příliš velké náklady. Je tomu tak, ale výsledky, které tato investice přinese, stojí za to. Výchova mladých lidí je totiž jedním z nejdůležitějších úkolů, který nám byl svěřen. Proto i prostředky, které na ni vynaložíme, jsou dobrou investicí.Vy 129.7

Také z finančního hlediska může investice do výchovy znamenat v konečném důsledku úsporu. Užitečná práce totiž ochrání mnohé chlapce od vlivu ulice a návštěv hospod. Namísto výloh na následné léčení se mohou finanční prostředky využít pro budování školních zahrad a dílen. Mladí lidé, kteří jsou zvyklí pracovat, jsou velkým požehnáním pro společnost a celý národ.Vy 129.8

Práce na vzduchu je také nejlepším odpočinkem od studia a umožňuje procvičit celé tělo. Jednou z nejlepších činností je v tomto směru práce v zemědělství. Měli bychom vynaložit větší úsilí, abychom u žáků probudili větší zájem o práci na poli nebo na zahradě. Ukažte jim, že původním Božím plánem bylo, aby člověk obdělával půdu. První člověk byl jako vládce celé země postaven do zahrady, o kterou se měl starat. Mnozí z velikánů dějin považovali za čest, že mohli obdělávat půdu. Ukažte jim, jaké příležitosti takový život nabízí. Moudrý muž řekl: “Vždyť pole slouží i králi.” Kazatel 5,8. O člověku, který obdělává pole, Bible říká: “K takovému řádu ho vycvičil a vyučil jeho Bůh.” Izajáš 28,26. “Kdo hlídá fíkovník, bude jíst jeho plody.” Přísloví 27,18. Ten, kdo si vydělává na živobytí v zemědělství, může zakusit mnohá požehnání, která jsou odepřena lidem, kteří bydlí ve velkoměstech. Dnes, v době mamutích koncernů a obchodní konkurence, jen málo lidí může prožívat takovou nezávislost a jistotu spravedlivé odměny za svou práci jako ti, kdo obdělávají půdu.Vy 130.1

Při studiu zemědělství však studentům nenabízejme jen teorii, ale také praxi. Nestačí studenty pouze poučit o tom, jak nám věda pomáhá rozpoznávat jednotlivé druhy půd a jak ji správně připravovat pro různé rostliny, vnímat hodnotu různých plodin a vypracovávat nejlepší pěstitelské metody, je třeba poskytnout studentům příležitost, aby své znalosti mohli také prakticky uplatnit. Učitel by měl pracovat spolu se studenty a ukázat jim, jaké výsledky je možno dosáhnout cíleným a moudrým úsilím. To může u studentů probudit opravdový zájem a touhu konat práci co nejlépe. Takový zájem spolu s povzbuzujícím účinkem pohybu, slunce a čistého vzduchu povede k lásce k zemědělské práci a pro mnohé z nich může rozhodnout o jejich dalším zaměstnání. To může také vytvořit dalekosáhlý vliv, který omezí vlnu stěhování z venkova do měst.Vy 130.2

Naše školy by takto mohly účinně pomoci nezaměstnaným. Kdyby se totiž mnozí z nich naučili vhodné a usilovné práci při obdělávání půdy, mohli by se stát nezávislými a získat obživu.Vy 130.3

Užitek z manuální práce budou mít i duševně pracující. Člověk může umět brilantně přemýšlet, rychle chápat nové informace, svými znalostmi a schopnostmi se dopracovat k postavení, po kterém toužil, a přece nemusí být skutečným odborníkem. Vzdělání získané pouze z knih, vede k povrchnímu přemýšlení.Vy 130.4

Právě manuální práce rozvíjí vnímavost a samostatné myšlení. Vede také k rozvoji praktické moudrosti, které říkáme zdravý rozum; rozvíjí totiž naši schopnost plánovat, plány realizovat, posiluje odvahu, vytrvalost, ohleduplnost a zručnost.Vy 130.5

Lékař, který průběžně prohluboval své odborné znalosti praxí v ordinaci, bude schopen rychleji rozpoznat příčiny problému, bude mít lepší všeobecný přehled a bude schopnější správně posloužit v kritických situacích. To vše mu může poskytnout pouze praxe.Vy 130.6

Také kazatelé, misionáři a učitelé zjistí, že jejich praktické dovednosti mohou značně zvýšit jejich vliv. Úspěch a někdy i samotný život misionáře může záviset na jeho praktických schopnostech. O úspěchu nebo selhání jeho celoživotního díla mohou někdy rozhodovat takové věci, jako je schopnost připravit jídlo, zvládnout nehody a závažné situace, léčit nemocné či postavit dům nebo modlitebnu.Vy 131.1

Mnohým studentům by prospělo, kdyby se po dobu studia živili sami. Bylo by lépe, aby byli závislí sami na sobě, než aby se o ně starali rodiče, případně aby se zadlužili. Uvědomili by si lépe hodnotu finančních prostředků, času, síly, příležitostí a vyhnuli by se pokušení zahálet a plýtvat penězi. Hospodárnost, úsilí a sebezapření, schopnost zorganizovat si věci, důslednost a vytrvalost, kterým se takto naučí, pro ně budou nejcennější výbavou do života.Vy 131.2

Mladí lidé si potřebují uvědomit, že studium nemůže být cestou, jak se vyhnout práci a povinnostem. Jeho smyslem je práci usnadnit. Pravým smyslem života není získat co nejvíceVy 131.3

pro sebe, ale poctivou prací, pomocí slabším a méně vzdělaným vzdávat čest nebeskému Otci.Vy 131.4

Hlavním důvodem, proč se mnozí lidé dívají na fyzickou práci často pohrdavě, je skutečnost, že ji mnozí vykonávají bezmyšlenkovitě a s nechutí. Nedělají ji ze svobodného rozhodnutí, ale z nutnosti. Takový člověk do ní nevkládá srdce, nemá úctu sám k sobě ani si tím nezíská úctu ostatních. Nemuselo by tomu tak být, kdyby byl na práci vhodně připraven. Naučil by se hospodařit s časem a s každým pohybem. Osvojil by si nejen ty nejlepší metody, ale i úsilí a touhu neustále se zlepšovat. Nejvyšším cílem totiž je vykonávat práci tak dokonale, jak to jen lidský mozek a ruce dokáží.Vy 131.5

Člověk je pak pánem a ne otrokem své práce. Prosvětlí to úděl člověka, který těžce pracuje, a propůjčí důstojnost i nejprostší práci. Lidé, kteří považují práci jen za dřinu, nakonec zjistí, že je pro ně skutečným břemenem. Ti, kdo i v té nejskromnější práci vidí předmět vědy, objeví v ní také vznešenost a krásu. Budou se těšit z toho, že ji mohou věrně a svědomitě vykonávat.Vy 131.6

Takto vzdělaný mladý člověk, bez ohledu na to, jaké postavení dosáhne, pokud bude poctivý a čestný, bude mít užitečné a čestné místo v životě.Vy 131.7