Vítězství víry

V dějinách izraelského národa se několikrát potvrdila skutečnost, že člověk je takový, jak přemýšlí. Když stáli Izraelci na hranicích Kenaanu,Vy 88.8

přinesli zvědové zprávy o zaslíbené zemi. Úplně zapomněli na její krásu a úrodnost, protože je zahltily obavy z těžkostí, které by mohly nastat při jejím obsazování. Pohled na města obehnaná hradbami tyčícími se až k nebi, obrovské bojovníky a železné vozy podlomil jejich víru. Nakonec celý zástup opakoval slova nevěřících vyzvědačů, kteří nepočítali s Boží pomocí: “Nemůžeme vytáhnout proti tomu lidu, vždyť je silnější než my.” 4. Mojžíšova 13,31. Jejich slova se potvrdila. Skutečně nebyli schopni vytáhnout a svůj život dožili na poušti.Vy 89.1

Dva muži z dvanácti ale přemýšleli a viděli věci jinak: “Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme.” 4. Mojžíšova 13,30. Počítali s Božím zaslíbením, které je větší a silnější než obři, hrazená města nebo železné vozy. Jejich slova se pro ně stala skutečností. I když museli spolu se svými bratry prožít čtyřicet let putování po poušti, Káleb i Jozue nakonec vešli do zaslíbené země.Vy 89.2

Odvážný Káleb si poté jako svůj podíl vyžádal právě oblast, kde žili zmiňovaní obři. V Boží síle pak odtud bezbožné Kenaance vyhnal. Vinice a olivové háje, které kdysi navštívil, se staly jeho majetkem. Zbabělci a rebelové zahynuli na poušti, ale muži, kteří se drželi své víry, nakonec jedli hrozny z Eškolského úvalu.Vy 89.3

Bible jasně ukazuje nebezpečí byť jen jediného odklonu od pravdy. V tomto nebezpečí se ocitá nejen ten, kdo jedná nesprávně, ale i všichni, kteří jsou v dosahu jeho vlivu. Osobní příklad má úžasnou moc a zvláště v negativní oblasti se mu často jen těžko odolává.Vy 89.4

Nejhorší baštou zla v našem světě není zkažený život nemravného hříšníka a zvrhlíka. Daleko častěji to bývá život, který se nám jeví jako ctnostný, počestný a ušlechtilý, ale vládne v něm jediný hřích, ovládá ho jediná neřest. Pro člověka, který právě zápasí s nějakým velkým pokušením a stojí na samém okraji propasti, je takový příklad jedním z nejsilnějších svodů. Pokud člověk nadaný moudrostí a poznáním svévolně přestupuje byť jediný příkaz Božího zákona, zneužívá své dary a přivádí tak ke hříchu další lidi. Nadání, talent, soucit i šlechetné a laskavé skutky se tak mohou stát satanovými lákadly do propasti zkázy.Vy 89.5

Proto nám Bůh na tolika příkladech ukazuje, jaké následky může mít třeba jen jeden nesprávný čin. Můžeme začít příběhem, kdy jeden hřích přinesl na Zemi smrt a připravil nás o ráj, a dojít třeba k biblické zprávě o muži, který za třicet stříbrných prodal svého Pána. Tyto životní příběhy zaznamenané v Bibli nám mají sloužit jako výstražná světla chránící nás před odbočením z cesty života.Vy 89.6

Jedno selhání Elijášovy víry narušilo jeho celoživotní dílo. Jeho úkol nebyl snadný. Varoval svůj národ před modloslužbou a poté musel prožívat tísnivou samotu, když po dobu tří a půl let hladu očekával jejich projev pokání. Na hoře Karmel se sám postavil na Boží stranu. Díky jeho pevné víře mohlo být modlářství poraženo a na Izrael se snesl požehnaný déšť. Unavený a zesláblý Elijáš však utekl před hrozbami královny Jezábel a osamocen v poušti se modlil, aby mohl zemřít. Jeho víra selhala. Dílo, které začal, už neměl dokončit. Bůh jej vyzval, aby pomazal někoho jiného, kdo bude prorokem místo něj.Vy 89.7

Bůh ale nezapomněl na upřímnou službu svého služebníka. Nenechal zoufalého Elijáše zahynout osamoceného v pustině. Elijáš nakonec nesestoupil do hrobu, ale vystoupil s anděly do přítomnosti Boží slávy.Vy 90.1

Uvedené životní příběhy hovoří o tom, že jednoho dne každá lidská bytost pochopí, že hřích přináší jen hanbu a záhubu. Nedůvěra vede k neúspěchu. Ale Boží milost se sklání i do těch největších hlubin. Víra vždy znovu pozvedá kajícího hříšníka, aby mohl znovu patřit do Boží rodiny.Vy 90.2