Jak prožít opravdovou změnu

“Kdo se stane křesťanem, stává se úplně jiným člověkem. Už nikdy není takový, jaký byl předtím. Začal docela nový život!” ^{12. Korintským 5,17.}CVP 59.1

Věřící člověk možná není schopen přesně popsat, kdy a za jakých okolností přijal Boha a svěřil mu svůj život. Nemusí ani přesně vnímat jednotlivé kroky, které ho ke Kristu vedly. To ale neznamená, že není Boží dítě. Ježíš Kristus řekl váženému židovskému představiteli Nikodémovi:“Ovšem s Duchem svatým je to jako s větrem: Nemůžeš ho ovládat, ale pozoruješ jeho účinky. Tak se člověk znovu narodí z Ducha.” ^{2Jan 3,8.}CVP 59.2

Samotný vítr nevidíme, ale můžeme sledovat jeho účinky. Nevidíme ani Ducha svatého, jak působí na srdce člověka, jeho moc nám však přináší nový život. Vytváří nového člověka, jehož povaha se podobá Božímu charakteru. Působení Božího Ducha nemůžeme ani sledovat, ani pozorovat, můžeme jen vidět výsledky jeho vlivu.CVP 59.3

Jestliže Duch svatý změnil naše srdce, změna se projeví v celém našem životě. My sami nedokážeme změnit své srdce ani si vypěstovat charakter, který by se podobal Božímu charakteru. Nemůžeme spoléhat na vlastní síly a předpokládat, že nás zachrání naše vlastní dobré skutky. V našem životě se však prakticky projeví, zda jsme přijali do svého srdce Boha a jeho milost. Změní to náš charakter, naše návyky a celý způsob našeho života. Ostatní lidé si povšimnou rozdílu mezi tím, jací jsme byli kdysi a jací jsme nyní.CVP 59.4

O kvalitě charakteru nesvědčí ojedinělý dobrý nebo špatný čin. Charakter se projevuje tím, jak obvykle jednáme a mluvíme. Jistě, správně chovat se můžeme i bez toho, že by nás vedla Boží moc. Můžeme projevovat dobro, aby si nás druzí vážili. Můžeme se dokonce vyhýbat všemu špatnému proto, abychom před svými známými vypadali jako správní a spravedliví lidé. I sobečtí lidé dokážou přispět na dobrou věc nebo pomoci člověku v nouzi. Jak se tedy pozná, na čí straně vlastně stojíme?CVP 59.5

Komu patří naše srdce? O kom přemýšlíme? O kom nejraději mluvíme? Komu patří naše největší náklonnost a pro koho jsme ochotni nejvíce udělat?CVP 60.1

Pokud jsme přijali do svého života Ježíše Krista, často o něm přemýšlíme a k němu se vážou naše nejhlubší myšlenky. Odevzdali jsme vlastně všechno, co máme a co jsme. Přejeme si být jako on a toužíme po tom, aby v nás působil jeho Duch. Toužíme jej následovat a dělat mu celým svým životem radost.CVP 60.2