Víra a tichost

Bylo mi ukázáno, že v případě nemoci, kde je zřejmé, že je možné se za nemocného modlit, věřící by měli celý případ odevzdat Pánu v tiché důvěře a bez jakýchkoliv zmatků. Jen on ví o minulosti jednotlivce a předvídá i jeho budoucí život. Ten, který zná srdce všech lidí, ví, jestli člověk po uzdravení bude oslavovat jeho jméno, nebo ho zneuctí nevěrou a odpadnutím. Nám zůstává jen prosit Boha, aby nemocného uzdravil, když se to shoduje s jeho vůlí, a přitom věřit, že rozumí našim důvodům a uslyší naše vroucí modlitby. Není však správné naléhavě žádat uzdravení bez podřízení se jeho vůli.MZN 44.1

Co Bůh zaslibuje, může kdykoliv i splnit, a dílo, ke kterému věřící povolává, může skrze ně konat. Když budou žít podle každého jeho slova, potom každé dobré slovo a zaslíbení se jim splní. Když však nebudou cele poslušní, pak slavné a vzácné zaslíbení se jim nesplní.MZN 45.1

Všechno, co je možné modlitebně pro nemocné vykonat, vyjádří jen vroucí prosba k Bohu za ně a úplné, důvěřivé odevzdání všeho do jeho rukou. Když však v srdci skrýváme nepravost, Pán nás nevyslyší. Se svým vlastnictvím může naložit, jak sám chce. On se oslaví svým působením v těch a skrze ty, kteří ho cele následují, aby se poznalo, že Hospodin koná své dílo a že jejich skutky jsou učiněny v Božím jménu.MZN 45.2